Z deňýčku týraného rodiče XXI.

Káťa se po poledni přihnala ze školy a nadšeně mi hlásila, že objevila v nedalekém sekáči perfektní sukni.
„Já mám hadrů dost,“ prohlásila jsem rezolutně.
„To vím,“ opáčilo moje dítě drze, „ta sukně by ti stejně nebyla a mně perfektně sedí!“ Pokračování textu Z deňýčku týraného rodiče XXI.

Úplně nejhorší nejsem!

Když nám včera odpoledne Kačaba tvrdila, že nemusíme chodit na třídní schůzky, protože nejsou důležité, bylo jasné, že mlží. Nakonec se do školy vypravil Jirka, protože já jsem zastupovala naši rodinu na schůzi společenství vlastníků bytových jednotek (když už jsme se koupí bytu na patnáct let nekřesťansky zadlužili, chci mít přehled). Pokračování textu Úplně nejhorší nejsem!

Z deňýčku týraného rodiče XX.

„Nechám si propíchnout ucho,“ prohlásila Kačaba během večeře.

„Cože?“ podivila jsem se. „Tys nenosila náušnice a zarostla ti dirka?“ Kateřina má totiž takové háro, že na její ušní boltce není vidět.

„Nic mi nezarostlo, nechám si udělat ještě jednu ďouru tadyhle,“ opáčila a pravý ukazováček zabodla do vlasů.

„Budeš vypadat jako cedník,“ pravila jsem, „navíc jsem kdysi někde četla, že to lékaři nedoporučujou.“
Pokračování textu Z deňýčku týraného rodiče XX.

Z deňýčku týraného rodiče XVII.

Už měsíc bydlíme s vánočním stromečkem. Káťa tu věrnou kopii pichlavce složila a ozdobila pár vteřin poté, co naše rodina dala nákupem umělohmotného symbolu Vánoc najevo, že nehodlá nadále podporovat plenění prořídlých lesů napadených kůrovcem. Pokračování textu Z deňýčku týraného rodiče XVII.

Z deňýčku týraného rodiče XVI.

„Veronika nechodí už tejden do školy, protože si nechce zkazit známky,“ pošpitala mi Kačaba při večeři.
„Co to je za blbost?“ podivila jsem se.
„Mami, to je náhodou geniální!“ pravila moje dcera. Vždyť víš, že teď každej den píšeme z něčeho písemku a furt se zkouší. Tak ta pipina přestala chodit do školy, aby to
nezvorala a nezkazila si průměr…“
Pokračování textu Z deňýčku týraného rodiče XVI.

Úskalí intimního života týraných rodičů

Před šestnácti lety jsme se stali majiteli jachty, jíž brázdíme neklidné vltavské a labské vody. Abych pravdu řekla, označení naší necelých sedm metrů dlouhé motorové lodě jachtou je drzost, ale ve společnosti tímto slovem zcela jistě zabodujete. Pokračování textu Úskalí intimního života týraných rodičů

Z deňýčku týraného rodiče XV.

Jelikož je moje Kačaba od útlého věku taktéž hyperaktivní a občas vyvádí kousky, jimiž dokáže vytočit i toho největšího flegmatika, postrašila ji kdysi dávno moje maminka sdělením, že se brzy dostane do polepšovny.
Hlášku své rodičky jsem samozřejmě zneužila. Několikrát jsem vytáčela imaginární číslo ve chvíli, kdy moje dceruška obzvlášť řádila. Okamžitě ji to zklidnilo. Jednou jsem ji ale přistihla u telefonu. Ukazováčkem píchala do tlačítek a tvářila se strašně důležitě. Pokračování textu Z deňýčku týraného rodiče XV.