„Maminko, chtěl bych Vás požádat o Ivančinu ruku,“ řekl jsem jednoho dne před téměř třiceti lety.
„Jirko, ty kluku pitomej, neber si ji, ta je schopná ti místo večeře zahrát na kytaru,“ odpověděla mi budoucí tchyně. Tehdy jsem se tomu hrozně smál.Pokračovat ve čtení