Když ztratí autor inspiraci, je mu talent k ničemu.
Takže dneska třikrát o ztracené (či nalezené) inspiraci:
VYCHLADLÝ TALENT
Jsem talent vychladlý,
nádražní lůza.
Hrudníček propadlý
kryje mi blůza.
nádražní lůza.
Hrudníček propadlý
kryje mi blůza.
Můj talent, vážení,
do bahna zapad´.
Živit se básněním
byl blbej nápad…
*
LÍBLA MĚ MÚZA
Když jsme hupsli na kanape,
řekla jsem mu: „Počkej, chlape!“,
zatímco on rozechvěle
rukou šmátral po mým těle.
Prohlásil, že po mně skočí,
když jsem tužkou na obočí
na jeho hruď verše psala.
„Proč jsi mě sem, sakra, zvala?“
Nasupeně vylez´z peří,
obléknul se a šel k dveřím.
Zařval ještě, že jsem čůza.
Přitom mne jen líbla Múza…
řekla jsem mu: „Počkej, chlape!“,
zatímco on rozechvěle
rukou šmátral po mým těle.
Prohlásil, že po mně skočí,
když jsem tužkou na obočí
na jeho hruď verše psala.
„Proč jsi mě sem, sakra, zvala?“
Nasupeně vylez´z peří,
obléknul se a šel k dveřím.
Zařval ještě, že jsem čůza.
Přitom mne jen líbla Múza…
*
FRUSTRACE Z INSPIRACE
Prožívám frustraci,
jímá mě hrůza.
Objednám kremaci –
chcípla mi Múza…
jímá mě hrůza.
Objednám kremaci –
chcípla mi Múza…
(c) Yfča alias Kvičislava Doudová
Vychladlej talent určitě nejsi. :-)) Dávám si tě do záložek.
To jsem rád, že tvoje Kvičislava nepatří mezi vychladlý talenty! :-))) Už jsem měl strach, že jsi ji nechala zhebnout.
Chlapci…… děkuji za milé řádky. Kvičislavu nemohu pohřbít, anébrž je nesmrtelná… ;o)
Chachá, ses zas dobře rozjela :-)))
Yfčo, ty půlročníprázdniny (blogový) Ti šly docela k duhu, jak tak koukám. Jedeš plnou parou. Nevím sice kam, ale JEDEŠ!!! ;o)))
Mám pocit, že třetí báseň přesně vystihuje můj momentální stav. A naprosto nesnáším, když to chcípne uprostřed věty.
ad 2. dílko:chuděra, odnesl si verše na hrudi, ani jí je opsat nenechal 😉
Gombo…… zmizel s veršem na hrudi – aspoň už mě neprudí… ;o)
Zařval ještě, že jsem čůza.Přitom mne jen líbla Múza… Pán byl asi žárlivec, chtěl tě líbat sám a ejhle, přišla konkurence! :))))