Jedna starší, těžce romantická… ;o)
Splétám si copy příběhu
Říčka utíká nocí
Klopýtá přes kameny
aby unikla šepotu vrb
Ležíme tiše v trávě
Měsíc se vyhoupl za zády lesa
a zvědavě hledí na naši nahotu
Splétám si copy příběhu
a pevně je vážu,
aby ani jedna vzpomínka
nezmizela
(c) Yfča
hmmkoukám, jak jde o romantiku, tak ticho po pěšině…
to ticho zde je posvátné!!! ;)anebo možná proto, že už to dost lidí vzdalo sem denně nakukovat 😉
Lucko…… tož, nakukuje sem pořád ještě dost lidí, i když slavné doby, kdy zvědavců bylo několik set denně, již pominuly. Avšak není divu: nějak nemám čas (a občas ani chuť) něco spíchnout. I když… nosím v hlavě další díl těžce intimního deníčku a pár dalších hlodů. Začínám se stydět a slibuji, že do konce září sem pár řádek hodím. ;o)
Jak si neco prectu a mam husinu, tak je to dobry 😉