Tak nevím, asi nějak blbě vypadám, tedy jako špatně….
24. 11. – 30. 11. 2008
Když jsem vylovila z poštovní schránky (nikoli na rohu ulice, ale v ponurém přízemí našeho paneláku) haldu obálek, našla jsem mezi nimi jednu, v níž byla zasunuta novoročenka.
Hned jsem se šla podívat do zrcadla, zda opravdu vypadám tak špatně, aby mi někdo musel přát hezké vánoční svátky a úspěšný rok 2009 s takovým předstihem, tj. koncem listopadu.
Nebylo to zase až tak hrozné. Nikdo by nemohl tvrdit, že je barrandovský trilobit o pár let mladší než já, tak jsem se uklidnila. Nicméně, vzpomněla jsem si na jeden kapku drsnější vtip:
"Maminko, pro koho strojíš ten vánoční stromeček, když je teprve červenec?"
"To pro tebe, ty můj tuberáčku malej…"
*
Kačaba si minulý týden pročítala moje zápisky a když narazila na pasáž, v níž popisuji její skvělý herbář s jahodem zahradním a kopřivou silně pálivou, vzpomněla si ještě na to, jak se v šesté třídě domnívala, že Chile leží někde ve Španělsku. Inu, na základní škole byla opravdu pilnou studentkou…
*
Zato teď se moje dcera věnuje studiu opravdu zodpovědně. Dostala od nás k vánocům mininotebook (ASUS EEE PC 1000H), do něhož si každý den po návratu ze školy ťuká maturitní otázky.
Přesto bych jí doporučovala, aby zašla za svými profesory a sdělila jim totéž, co jsem jim před maturitou pošpitala já prostřednictvím svým nedokonalých veršíků:
Když nezvládnu maturitu,
vyhodí mne matka z bytu,
neb mě aspoň zmlátí holí.
Pivo pít mi nedovolí,
nepohlédne na mě ani…
Mějte se mnou slitování!
*
Nevím jak vám, ale mně se zdá, že letošní rok uběhl nějak rychle. Nejspíš to bude tím, že jsem byla pracovně poměrně dost vytížena a neměla jsem tudíž čas se nudit. Když se člověk nudí, čas se samozřejmě vleče a dny se zdají nekonečnými.
Blížící se vánoční svátky mne donutily k tomu, abych v Knižním klubu objednala pár pěkných knížek pro manžela a pro sebe.
Když se ale dívám na několik knihoven, které jsou rozesety po celém bytě (jen v kuchyni knížky nenajdete), tak přemýšlím, kam tu duševní potravu narvu. Asi se budu muset některých nepříliš dobrých titulů zbavit.
S knihamijsem na tom podobně. Psal jsem o tom 25. listopadu v příspěvku Ze života knihomola 2 ( http://jirik.bloguje.cz/744881 ).
Tak to už vidím, jak budeš sedět u haldy knih a budeš brát jednu po druhé a s útrpným „Tuhle ne, tu nedám…. Tu taky ne, ta je památeční…a tu už vůbec ne, tady je věnování od sousedky…“ je budeš rovnat na druhou stranu do stejné hromady:)
My máme knížky i v kuchyni.Říká se jim kuchařky ,-)
Řešení vidím ve využití nevyužitých prostor. Má někdo knihovničku na záchodě či dokonce v koupelně? Nebylo by skvělé jít pátrat do spíže po mouce a zároveň nechat oko spočinout na prvním vydání Krafiátových „Broučků“? ;-))
Básničkaje moc pěkná
KnihyBudu muset zkontrolovat, co moje knihy dělají po nocích. Nějak jich totiž přibývá. Na jaře jsem měla nad postelí poličku – prázdnou. Už je plná. Všude, kam se podívám, jsou knihy! K jejich obraně nutno ale dodat, že ty, které mám na očích, také velmi často používám.