Co mi uplynulý týden vzal – 10

Už je tady zima, ach jo…

V úterý jsem nechala v autoservisu přezout našeho plechového miláčka. Jelikož jsem neskutečný klikař, je zcela jistné, že na silnicích, na nichž se budu do března pohybovat, nebude asi milimetr sněhu. Meteorologové ovšem vyhrožují, že má seshrora něco spadnout i v nížinách, tak se nechám překvapit.

Sníh je sice fajn, ale zimu moc nemusím. Stačilo by mi, kdyby trvala jen měsíc a pak by opět přišlo jaro. Jsem totiž člověk teplomilný. Kdyby to šlo, také bych na zimu odlétla spolu s ptactvem někam na jih.

Dost mne překvapuje, jak intenzivně se moje dcera věnuje studiu. Došlo to dokonce tak daleko, že si přehodila akutní návštěvu u zubařky na jiný den jen kvůli tomu, že ve škole psali dvě čtvrtletní písemky. Přitom před pár lety, když ještě chodila na základku, ji škola moc nebavila a podle toho to také tak vypadalo (dle mých zápisků v téměř intimním deňýčku):

30. 11. 1999 / úterý

Káťa se přiřítila ze školy, napsala si úkol a odešla zpívat. Po návratu chtěla jít za Adélou, ovšem prokecla se, že mají ve středu test z vlastivědy. "Ale, mami, neboj, já to umím!", tvrdila mi a tvářila se velmi vážně. Řekla jsem jí, že ji vyzkouším a pokud bude všechno vědět, může jít. Jinak zůstane doma. Její informaci, že v Kutné Hoře stojí chrám svaté Brambory, jsem považovala za překec. Sdělení, že nacisté za války vypálili Lidice a ženy s dětmi odvezli do pionýrských táborů mne překvapilo. Málem jsem však zkolabovala poté, co prohlásila, že Karel IV. založil mělnický cukrovar. Když z ní navíc vypadlo, že Neratovice proslavila kuželna, dostala zaracha a až do zpráv si tříbila vlastivědné znalosti.

4. 6. 2002 / úterý

Kačaba začátkem minulého týdne za vydatné pomoci spolužáků kompletovala herbář, aby ho mohla v určený den předat učitelce přírodopisu (přiznala se, že měnila suchotiny za žvýkačky). Dnes mi oznámila, že dostala za tři. "Proč trojku?" podivila jsem se, neboť mi tvrdila, že by z ní měl Mičurin radost. Pokrčila rameny. Potom mi podala desky s vylisovanými rostlinami. Zjistila jsem, že vyrobila jenom třináct placatin (odevzdat měla dvacet), navíc mělo několik zástupců české flóry zajímavé názvy. Nejvíc mne zaujal jahod zahradní a kopřiva silně pálivá…

Musím se přiznat, že já jsem během svého působení na ekonomce psala během vyučování básničky. Dělala jsem to sice jen tehdy, když jsem se nudila, ovšem nudila jsem se poměrně často. Vznikly celkem tři sbírky ptákovin: Se slzou v oku, Drama v dešti a Verše pro Ústavu (přezdívku Ústava dostal proferor, které ho jsme měli na základy práva).

Dodnes se divím, že jsem nejen úspěšně odmaturovala, ale že jsem celým studiem proplula s průměrem známek kolem 1,7. Dokonce jsem jednou utrpěla vyznamenání.

Z fůry kravinek, které jsem během studia načmárala, vybírám namátkou jednu z kravin největších – Trdlo :

A na konec přidám ještě jednu básničku. Napsal ji Aki (račte navštívit jeho hampejz). Píše nejčastěji ptákoviny, tato patří k mým nejoblíbenějším: