Seděla jsem na posteli hanbatá

Pryč jsou ty doby, kdy jsem jen lehce oděna (či neoděna) sedávala na posteli a obluzňovala jsem svým fyzičnem jedince opačného pohlaví…

Seděla jsem na posteli hanbatá

Seděla jsem na posteli hanbatá,
bránila se zoufalému vzlyku,
se mnou kdysi lehávala hrabata,
muži si tu podávali kliku.

Od těch dob už moře času uběhlo,
na čele mi roste vrásek mapa,
no, a já jsem konec konců nemehlo,
neumím již omámiti chlapa.

Kšefty už mi nejdou jako před lety,
na život bych raději si sáhla,
mohu jenom psáti chabé pamflety
o tom, jak jsem neskonale ťahlá.

(c) Yfča

9 komentářů

  1. Gombo…Oči máš slzou zavátý?Trápí tě funkce prostaty?Nemravnil jsi v šatu sporém,teď utíkáš za doktorem…

  2. Dobrá rada nad zlatoNehleď na vráskynepočítej rokylepší být panfletanež nejisté mít krokyDrž se veršů, rýmů, slok,Villonův tak budeš sok.Lepší než si potřást rukous nakažlivou sifilidou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *