Tu a tam se opře o váš zvonek poštovní doručovatel, vousatá domovnice či některý ze sousedů. Občas se dožaduje vstupu do vašeho bytu pracovník plynáren nebo správce nemovitosti, pakliže je nutné provést odpočet na příslušném měřícím zařízení. Jsou to návštěvy, s nimiž víceméně počítáte. A potom jsou tu ještě návštěvy nečekané. Dobře si rozmyslete, koho pustíte dovnitř…
Jednoho zářijové dne před čtyřmi roky někdo pozdě odpoledne zazvonil u našich dveří. Jirka šel otevřít, protože jsem právě zhmotňovala svoje chuťové představy přípravou večeře. Na chodbě stály dvě jezinky neurčitého věku, culily se od ucha k uchu a pisklavými hlásky sdělovaly, že dělají průzkum prašnosti v našem domě.
Jiřík je neodehnal, naopak, podal jim prstíček, takže hbitě vklouzly do předsíně a za pár vteřin už okupovaly obývák.
„My vám změříme, kolik máte v místnosti prachu,“ nabídla se starší z dvojice a vytáhla z kabely jakési udělátko.
V klidu jsem pokračovala v kuchtění, ovšem napřed jsem musela zamáčknout slzičku v oku. Nevyloupla se tam díky haldě čerstvě nakrájené cibule, ale důsledkem zjištění, že můj dobrotivý choť sedl na lep babám prodávajícím vysavače.
„Jejda, vy tady ale máte vysoké procento prašnosti,“ vyjekla mladší jezinka s ochotnicky hraným údivem, „to už hraničí s ohrožením zdraví!“
Její kolegyně rychle přitakala. „To je opravdu vysoko nad limit. Máte v domácnosti alergika?“ zeptala se, ale než stačil Jiřík otevřít ústa, dodala varovně: „Teda… jestli alergika nemáte, tak ho brzy budete mít!“
Stála jsem ve dveřích a dusila se smíchy. Jedním okem jsem sledovala ty dobré ženy, druhé jsem měla zapíchnuté v hrnci na sporáku.
„Pane, přineste vysavač!“ přikázaly.
Jirkovi v té době konečně došlo, o co jde, ale přesto přitáhl náš nezničitelný model z roku 1979 a pečlivě vysál kus koberce.
„Teď tu vyluxovanou plochu znovu proměřím,“ mumlala si prašná odbornice a soustředěně sledovala displej přístroje. „Nó… helejte… je to kapku lepší, ale s tímhle vysavačem se na nižší číslo nikdy nedostanete. Já teď použiji náš vysavač. Táááááák… a podíváme se společně do sáčku. Mladá paní,“ zavolala na mne a významně zamrkala, „nechcete se taky kouknout?“
Odtušila jsem, že musím vařit a navíc dávno vím, s jakými parazity žiji ve společné domácnosti. Jezinky se toho chytily a okamžitě začaly vypočítávat, kolik breberek se nám nekontrolovaně potuluje po bytě.
„Jen se, pane, jukněte, co všechno jsme ještě nasály. A to nevidíte ty mraky nebezpečných roztočů! Ale náš vynikající vysavač je spolehlivě a rychle odstraní ze všech koutů,“ vyhrkly vítězně.
Jíra poprvé promluvil: „My se jich zbavit nechceme. My už jsme si na ně za ta leta zvykli a bylo by nám bez nich smutno.“
Svým sdělením jezinky evidentně zaskočil. Několik desítek vteřin mlčenlivě zíraly, potom si hbitě sbalily fidlátka a vypadly.
„Příště se podívám do kukátka, abych věděl, kdo sem leze,“ konstatoval Jíra naštvaně, když za nimi zaklaply dveře a narval náš obstarožní lux zpátky do komory.
:o)Vy jste takový milí. Jak to děláte? Já bych s nima vymet, ani by škytnout nestihly! :o)
🙂 Malem jsem se pri cteni udusila kafem. 🙂 To je moc hezká reakce na jezinky.
já to takyženu ode dveří svinským krokem. Možná dělám chybu… :o))))))
Tvůj manžel je teda slaboch. Já bych je od těch dveří hnal. I když ten fígl s měřenim prašnosti je teda docela vymakanej. :)))
:o)))) Moc hezký :o)))
Můj kluk zase jednou pustil do bytu Jehovisty. Stáli sice jenom v předsíni, ale měl jsem co dělat, než jsem je vytlačil zpátky na chodbu. Od tý doby nikoho za práh nepouštím.
Já kdyžTeď chodí lidé a říkají: Telekomunikace!Jsou to podomní obchodníci nabízející zavedení pevné telefoní linky. Základ je kukátko. Občas si nerozsvítí, tak je to k ničemu. Každý musí mít velmi dobrý důvod, abych mu otevřel. Naše listonoška už si zvykla, že než jí něco podepíšu, tak musím nejdřív položit revolver.
To je hezký! :-))) Fakt je, že pořád někdo otravuje. CHce to zamykat dům, aby se tihle obchodníci dovnitř vůbec nedostali. Ale nějak se živit musej.
DotazFakt zijete doma s nejakyma breberkama? Nebo to je legrace?
Nemůžu spát, tak jsem si sem přišel číst. Ale teď určitě neusnu, protože jsem se, Yfčo, díky tobě zase tak rozchechtal, že jsem zahnal definitivně spánek. Asi si budu muset nalít sklenku domácí slivovice od přátel, abych ho přivolal zase zpátky. 🙂 Chudák tvůj muž, i ty chodící prodavačky. :-)))
pustit či nepustitJá mám s obchodníky s vysavači ty nejlepší zkušenosti. Jeden vysavač, nejmenované značky, jsem koupila a jsem nadmíru spokojená :o) Občas neškodí něco koupit a zbavit se příživníků :o) Ale jinak super článek.
Hezkej clanek, opravdu. :))
Tvůj příběh mě hodně pobavil. :o)
Jehovistise náramně splašili, když na otázku, zda mi mohou neco pomoci, jsem odpověděl, že mohou umýt nádobí, neboť ho mám plnou vanu.Když zadarmo vyluxujou, taky dobrý.
Řvu u kompu nahlas. Vy jste ale srandisti! :-)))
pro Sisuoni nemusej vždycky nabízet jenom nějaký šmejdy… ale v drtivý většině jsou jima nabízený věci totálně předražený a za poloviční peníze seženeš běžně v prodejně něco srovnatelnýho… jde o to jim nesbaštit, že právě oni jsou ty nejlepší… páč to není nikdy pravda :o)
Jojo, ty potvory vám vlezou všude.
Cushele devce, kam ses stahla? Na totemu te nevidet,co jeden pameta…
jehovistiPrisli dva a jejich, tusim, treti veta byla, ze v bibli je vsechno. Vyrusili me zrovna v okamziku, kdy jsem se pokousel zprovoznit nejaky hardware, ke kteremu jsem nemel manual. Dalsi vyvoj situace je zrejmy. Zeptal jsem se jich, zda maji bibli, rekli, ze ano. Pozval jsem je dal, k pocitaci roztahanaemu po celem pokoji a pozadal je, aby v mi bibli nasli manual … utekli.