Další báseň ze sbírky nenáročných veršíků s názvem Staroba. Už je to (bohužel) tady:
Staroba
Vlas mi šedne, kůže vadne,
šaty nosím nenápadné.
Ňadra už mi k pupku klesla,
moč jsem ráno nedonesla…
Smrt si se mnou dlouho tyká,
na rakev si proto zvykám.
Na všechno mám alergii.
Divím se, že ještě žiji…
(c) Yfča
plac, plac, tlesky,tlesky, tlesk. Kam se na to hrabe Potter.
Povzdech osmdesátníkaStáří není vůbec snadné:i mně penis občas zvadne…
Yfčo, mluvíš mi z duše. Až na ta ňadra to sedí i na mě. 🙂
ad osmdesátníkJá bych to veršovala trošku jinak :o)Stáří není vůbec snadné:Já ani penis už nevztanem…
Ty si tak máš na co stěžovat, mladice!
Chlapák!Postavil se hodně čile!Pohladit chcelímec u košile…