A teď laskavě vypadni!

Mladá žena pospíchá, na ulici vrazí do sympatického čtyřicátníka. Pár slůvek omluvy, smluvená schůzka. Zajímá vás, jak to dopadlo? Pak si přečtěte momentku, kterou
jsem objevila na Liteře a se svolením autorky ji zveřejňuji:

Momentka

Vrazila jsem na ulici do chlapa (pospíchala jsem a hledala jsem v kabelce peněženku, s tim mám věčný problémy, kabelka má tisíc kapes, kdo si má pamatovat, kam ji zrovna hodil, navíc se kolikrát ukáže, že jsem si šoupla do kapsy u košile).

Slušně se omluvil a pozval mě na večeři (to mě potěšilo, čim je člověk starší, stává se mu to řidčeji a řidčeji, já vám nevim, čim to je!). Domluvili jsme se na čtvrtek a rozešli jsme se (ukázala jsem za záda, řekla jsem, že tam pracuju, ať se teda pro mě v šest zastaví).

Líbil se mi, vypadal sympaticky a inteligentně (něco mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti, lehce prošedivělý skráně, neoholenej, zkrátka přesně podle mýho gusta).

Dneska přišel ke mně do práce (zájem chlapa, kterej vypadá sympaticky a inteligentně, fakt potěší). Zeptala jsem se, jestli si dá kávu a když kývl na souhlas, šla jsem ji do kanceláře uvařit (říká se tomu honosně kancelář, ale je to takovej kumbál velikosti výtahu, mám v něm klaustrofóbii).

V minutě byl za mnou, natlačil mě na mikrovlnku, cpal mi jazyk na mandle, péro do ruky a funěl, že do čtvrtka se mu nechce čekat (nesnáším, když mi cizí chlapi cpou jazyk do krku, fakt, je to nehygienický).

Proboha, je středa! Cvrnkla jsem mu nehtem o žalud a řekla jsem: Počkej, zamknu a zatvářila jsem se vilně (v krizových situacích mám hlavu zcela chladnou).

Otevřela jsem dveře dokořán, postavila se mezi ně a zařvala jsem: A teď, laskavě vypadni!

Šel pomalu, viditelně přemýšlel (děsně ráda bych někdy viděla chlapům do hlavy, co se mu tam tak mohlo v tý chvíli prohánět za myšlenky?). Když mě ve dveřích míjel, řekl: „Dobře, tak zítra, pa,“ políbil mě a odkráčel k Pavláku (nejspíš to byl pojišťovák, nebo zběhlej Jehovista).

Když už jsem byla na ulici, zapálila jsem si. Spokojeně jsem se opřela o futra a vyfukovala jsem. Tohle jsi zvládla, holka, pomyslela jsem si a usmála jsem se na zajíce, který šel zrovna okolo (usmál se taky, vypadal sympaticky a inteligentně a já přemejšlela, proč mě nepozval na kafe).

(c) Renata alias ta_s_kosou

0 komentářů u „A teď laskavě vypadni!“

  1. HůůůůůůůůTo je fakt skvělá povídka. Perfektní sonda do myšlení ženy….. ale i nás mužů. :-)))

  2. HezkeMoc dobre napsany. Jdu se podivat na dalsi veci od "zubate". 🙂

  3. Ač je to příběh na první pohled poněkud drsný,…docela jsem se při něm pobavil.

  4. Zběhlej Jehovista:o)ten dlouhej jazyk se mi nezdá. Nebylo to náhodou něco jinýho… ?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *