Mladá žena pospíchá, na ulici vrazí do sympatického čtyřicátníka. Pár slůvek omluvy, smluvená schůzka. Zajímá vás, jak to dopadlo? Pak si přečtěte momentku, kterou
jsem objevila na Liteře a se svolením autorky ji zveřejňuji:
Momentka
Vrazila jsem na ulici do chlapa (pospíchala jsem a hledala jsem v kabelce peněženku, s tim mám věčný problémy, kabelka má tisíc kapes, kdo si má pamatovat, kam ji zrovna hodil, navíc se kolikrát ukáže, že jsem si šoupla do kapsy u košile).
Slušně se omluvil a pozval mě na večeři (to mě potěšilo, čim je člověk starší, stává se mu to řidčeji a řidčeji, já vám nevim, čim to je!). Domluvili jsme se na čtvrtek a rozešli jsme se (ukázala jsem za záda, řekla jsem, že tam pracuju, ať se teda pro mě v šest zastaví).
Líbil se mi, vypadal sympaticky a inteligentně (něco mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti, lehce prošedivělý skráně, neoholenej, zkrátka přesně podle mýho gusta).
Dneska přišel ke mně do práce (zájem chlapa, kterej vypadá sympaticky a inteligentně, fakt potěší). Zeptala jsem se, jestli si dá kávu a když kývl na souhlas, šla jsem ji do kanceláře uvařit (říká se tomu honosně kancelář, ale je to takovej kumbál velikosti výtahu, mám v něm klaustrofóbii).
V minutě byl za mnou, natlačil mě na mikrovlnku, cpal mi jazyk na mandle, péro do ruky a funěl, že do čtvrtka se mu nechce čekat (nesnáším, když mi cizí chlapi cpou jazyk do krku, fakt, je to nehygienický).
Proboha, je středa! Cvrnkla jsem mu nehtem o žalud a řekla jsem: Počkej, zamknu a zatvářila jsem se vilně (v krizových situacích mám hlavu zcela chladnou).
Otevřela jsem dveře dokořán, postavila se mezi ně a zařvala jsem: A teď, laskavě vypadni!
Šel pomalu, viditelně přemýšlel (děsně ráda bych někdy viděla chlapům do hlavy, co se mu tam tak mohlo v tý chvíli prohánět za myšlenky?). Když mě ve dveřích míjel, řekl: „Dobře, tak zítra, pa,“ políbil mě a odkráčel k Pavláku (nejspíš to byl pojišťovák, nebo zběhlej Jehovista).
Když už jsem byla na ulici, zapálila jsem si. Spokojeně jsem se opřela o futra a vyfukovala jsem. Tohle jsi zvládla, holka, pomyslela jsem si a usmála jsem se na zajíce, který šel zrovna okolo (usmál se taky, vypadal sympaticky a inteligentně a já přemejšlela, proč mě nepozval na kafe).
(c) Renata alias ta_s_kosou
tenhle literární úlovek by byl hřích neposlat dál :o)
fily…… také si myslím. Proto je tady. ;o)
HůůůůůůůůTo je fakt skvělá povídka. Perfektní sonda do myšlení ženy….. ale i nás mužů. :-)))
HezkeMoc dobre napsany. Jdu se podivat na dalsi veci od "zubate". 🙂
Skvělá sonda.
Ač je to příběh na první pohled poněkud drsný,…docela jsem se při něm pobavil.
Zběhlej Jehovista:o)ten dlouhej jazyk se mi nezdá. Nebylo to náhodou něco jinýho… ?