Svatby, pohřby… Za svůj život jsem jich absolvovala bezpočet. Ne vždy je na svatbách veselo. Ani pohřby nebývají jenom smutné…
Mohla bych dlouze rozprávět, možná, že někdy pár nejhrůznějších (a současně nejsměšnějších) historek naťukám na klávesnici. Snad jen jednu, která mi nejvíc utkvěla v paměti:
Když před mnoha lety zemřela maminčina kolegyně, kterou měli všichni moc rádi, rozhodl se předseda závodní eróhácké organizace, že v krematoriu přednese srdceryvnou řeč jménem kolegů odborářů.
Když na něho při smutečním obřadu přišla řada, důstojně odkráčel na místo, odkud se smutnořečnilo, poklonil se rakvi a začal pateticky předčítat pečlivě připravený proslov. Po chvíli byl tak dojat, že pro slzy neviděl na písmenka, proto zastrčil papír do kapsy u saka a dál pokračoval svými slovy.
Projev ukončil nezapomenutelným zvoláním: "Božka, měli jsme tě všichni moc rádi, tak se tam měj hezky a piš!"
Připomněla jsi mi jeden pohřeb…Rakev zajíždí a (stejně jako u tebe) někdo z ROH kyne pravicí a do tichého sálu pronáší :“Tak buď zdráv a vrať se brzy“.
Lorrain…… začínám litovat, že nejsem v odborech… ;o)))
:-))Obe historky jsou dobry. Ja jsem zase byl na pohrbu, kde na hrbitove mluvil u rakve totalne vozralej knez. Tak dlouho kecal a kejval se dopredu a dozadu, az do ty cerstve vykopany diry zahucel. :-))
Frmoltak to je rachot.-)
Chudák Božka… A psala?
Jakožto…2) Dne 09.01.2007, 11:27:48 vypotil(a) Yfča (Mail – WWW) tuto myšlenku: Lorrain…… začínám litovat, že nejsem v odborech… ;o)))Jakožto osoba samotatně výdělečně činná by sis musela zřídit vlastní odbory. Pročs to už dávno neudělala ?
Montrealere…… jakožto OSVČ jsem sama sobě současně zaměstnancem i zaměstnavatelem, takže by to teoreticky šlo. Avšak… jak se znám, jsem coby zaměstnavatel na sebe dost přísná, proto bych coby zaměstnanec – odborář často stávkovala a díky tomu bych brzy zkrachovala. To sice (jak jinak) není mým cílem, jenomže pak bych se – když tak o tom přemýšlím – opět musela někde nechat zaměstnat a znovu bych tím pádem měla šanci vstoupit do ROH. ;o)
Tvoje chance……znovu bych tím pádem měla šanci vstoupit do ROH. ;o)Přijde na to, po čem toužíš víc…
Yfčo, špatný postoj…… můj první čin v roli OSVČ byl ten, že jsem si založil odbory a sám se sebou uzavřel Individuální smlouvu (varianta Kolektivní smlouvy). Nekompromisně jsem si prosadil 3měsíční dovolenou, 3hodinovou pracovní dobu, 3násobné zvýšení odměn bez ohledu na výkon a funguje to. Jsem sám se sebou a svým soukromým rozvinutým sociálizmem spokojen… Čest práci!
Lorrain 2…Jakožto osoba samotatně výdělečně činná by sis musela zřídit vlastní odbory. Pročs to už dávno neudělala ?Yfčo, víš jak je těžké řečnit nad hrobem jediného člena své odborové organizace?
Muze byt veseloVeselo treba je, kdyz si vdovec chce dosolit polivku a slanka neni dovrena a cela se mu tam vysype. To pak nevis, jestli se mas smat, nebo brecet jeste vic
No jo, aTeo,ale počkej, až se ti ti odboráři začnou bouřit a stávkovat. To abys založil ještě stávkokazeckou buňku a možná bys měl pro jistotu koupit i jedno vodní dělo, aby ses mohl rozehnat, kdyby šlo do tuhého. 🙂
Může bejt, Sharkane…… ještě to zvážím. 😉
veselo může být vždy, ale nesmí se to přehánět 😉
🙂Dost dobra historka. 🙂