Když se mne včera Kačaba nenápadně otázala, co bych ráda našla pod vánočním stromkem, s hrůzou mi došlo, že bude brzy Štědrý den a já nemám pro nikoho z blízkých dárek…
Přitom mám dojem, že léto zmizelo za dveřmi teprve před pár dny. Nejspíš to bude tím, že jsem se nedávno probírala fotografiemi z dovolené. Kdyby mi bolavé koleno dovolilo potulovat se během uplynulých týdnů Prahou, viděla bych kolem sebe lidi obtěžkané balíčky a z každého rohu by na mne mrkala vánoční výzdoba. Pak bych si samozřejmě uvědomila, jak rychle se svátky blíží. Začínám tedy přemýšlet, čím udělám svým blízkým radost. A jsem zvědavá, co najdu pod stromkem já.
Od Káti poslední dobou dostávám (kromě věcí, o něž se nemusím s nikým dělit) praktické dárky. Například loni mi koupila mikrovlnku. "Mamko, je to suprová věc, která ti usnadní práci," pravila, když ji zapojovala. Asi vás nepřekvapí, že ji používám z celé rodiny nejméně často. Letos prý (kromě jiného) dostanu něco, co potřebuji každý den. Vypadá to na pytel luxusního toaletního papíru…
S Jiříkem si většinou dáváme knížky. Vždy nedočkavě trháme vánoční papír a nešetříme slovy chvály.
"Přesně tuhle knížku jsem chtěl(a)! Jak jsi to věděl(a)?" voláme radostně.
Potom se odplazíme do ložnice a začne typický dialog: "Ehm, můžu si půjčit tu knížku, co jsem ti dal(a)?" I letos najde můj choť pod stromečkem několik zajímavých titulů, které jsem si sobě jemu koupila.
Asi to mám v genech. Pamatuji se dobře na jedny vánoce, kdy jsme se sestrou dostaly kolečkové brusle. Vypadaly poněkud jinak než ty dnešní, neboť neměly kolečka v řadě za sebou. Jejich podvozek se čtyřmi kolečky připomínal automobil, připevňovaly se na boty koženými řemínky a daly se přizpůsobit hned na několik velikostí obuvi.
"Ukážu vám, jak se na nich jezdí," prohlásil tenkrát můj tatínek, "a na jaře si je od vás budu půjčovat."
Potom se projel z obýváku do kuchyně. Když se vracel zpátky, neudržel balanc. Chvíli mával rukama a pak přistál pod vánočním stromkem, na němž vesele plápolaly svíčky. Další události nabraly rychlý spád a příliš veselé nebyly. Stromek si ustlal na mém otci a začal hořet. Ohýnek se nám naštěstí podařilo zasmrtit bez asistence hasičů. Tatínek si na jaře brusle nenazul. Prohlásil, že stačí, když ničí na našem sídlišti nově položený asfalt jeden člen rodiny. Po prvním bruslení jsem se totiž domů vrátila silně osypána krvavým silničním lišejem…
Někteří z mých přátel obrážejí obchody již od září. Musí potom najít velmi dobrý úkryt, aby obdarovaný dárek náhodou neobjevil. Moje kamarádka jednou našla při generálním úklidu svetr, který několik let předtím koupila své dceři. Pečlivě ho tenkrát zavrtala do komory mezi různé harampádí a pak na něj zapomněla. Dcera mezitím vyrostla, mezi příbuznými ani známými nebyl nikdo, kdo by svetřík mohl nosit. Navíc vyšel z módy.
Jiní vyrážejí na nákupy až na Štědrý den, případně několik dní před ním. Za komunistů týden před nadílkou zely regály prázdnotou, nebo se v nich tetelily skvosty, za které by vyhodil peníze jenom blázen. Dnes naštěstí v obchodech narazíte na kvalitní zboží i 24. prosince, i náročný zákazník odchází spokojený. Počkám tedy ještě několik dní a pak se i mne zmocní předvánoční šílenství.
Jenom mne mrzí, že jsou věci, které bych druhým moc ráda věnovala, avšak nikde se koupit nedají…
Copak září a 24. prosinceNěkteří z nás kupují dárky i dřív a nebo zase později. Takovýho sedmadvacátýho se některé dárky dají koupit za poloviční ceny. Samozřejmě, funguje to jenom na dospělé, děti by to asi nepochopily. 🙂
Uteklo to strašně rychle, já mám pořád srpen… A taky ještě nemám jediný dárek…
Poslušně hlásím, že mám několik darů dokonce již zabalených.-)))
Je to krasny zhon.
Tip na dárekYfčo, kup kolečkový brusle a ukaž svý dceři, jak se má bruslit! .-))
Helčo…… to jsem ráda, že v tom nejedu sama. ;o)
Lorrain…… a kolik těch zabalených dárků je pro mne? ;o)
Honzo…… myslím, že Kačabě nemusím ukazovat, jak se má jezdit na kolečkových bruslích, když jí loni můj muž ukázal, jak se jezdit nemá. ;o)Viz:http://yfca.bloguje.cz/132440Ostatně, od té doby si kolečkové brusle nenazula…
Angeliko…… máš pravdu, vánoce jsou moc fajn, taky je mám ráda. Ale to shánění dárků mě moc nebaví… :o)
Nakupování dárků mě také nebaví, tak dva dny před Štědrým dnem zatnu zuby a po ranu vyrazim do nějákého obchodniho centra – nemám je rád, tam všechno rychle nakoupim a honem pryč. Tento rok ale budu nakupovat po internetu, zadne fronty, pekne z tepla domova:-)
I já většinou nakupuji od září. Letos jsem první vhodný dárek pořídil už v půli srpna. Dnes mám skoro všechno pohromadě a tak žádný předvánoční kvalt nečekám.
Letos už potřetí trávíme Vánoce a Silvestra v Anglii. Ve vzduchu si vždycky s úlevou uvědomím, že tento prostor opouštím wellmi rád. Blbne se tady pořád, ale na konci roku tuplovaně. V Bitánii jsme v pohodě. Absolutní… 🙂
Tome…… nakupování přes net je fajn. Nedávno jsme si takhle koupili pračku, anébrž naše Mařena už odmítala pracovat. V klidu jsme si vybrali, dovezli nám ji až domů (dokonce zadarmo) a navíc jsme proti kamenném obchodu i něco málo ušetřili. :o)
Jirko…… vidím, že se na další vánoční svátky začínás připravovat v podstatě už 25. prosince… ;o)
aTeo…… no já zcela výjimečně letos jako obvykle poletím akorát pro kachnu do Makra. Když ji o svátcích baštím, tak jsem taky v absolutní pohodě! ;o))
vánoce můžete ignorovat a tvrdit že nic takového letos neníale kdyby ne, tak mám tip na dárek, který k mému hlubokému zármutku jak mi ježíšek v předstihu oznámil nedostanu ani náhodou… pokud nevíte co, kupte basu prazdroje a finlandie… a pokud nevíte koku takový dárek koupit tak já bych o někom věděl 🙂
Na šílení nemám čas, díky internetovému obchodu sem začal včera a samotný nakupování musim zvládnout během večerů. Vždycky sem taky začínal brzo, třeba v říjnu, ale letos to je jaksi naopak… 🙂 stane se… stíhám všechno….