Když nám včera odpoledne Kačaba tvrdila, že nemusíme chodit na třídní schůzky, protože nejsou důležité, bylo jasné, že mlží. Nakonec se do školy vypravil Jirka, protože já jsem zastupovala naši rodinu na schůzi společenství vlastníků bytových jednotek (když už jsme se koupí bytu na patnáct let nekřesťansky zadlužili, chci mít přehled).
„Tak co? Co se děje?“ zeptala jsem se Jirky, když jsem se po schůzi vrátila do naší panelákové klícky. Od Káti jsem se sice odpoledne dozvěděla, že byla třídní učitelkou vykázána na zbytek vyučovací hodiny za dveře, neboť se místo opisování informací z tabule nahlas vybavovala se spolužákem, avšak tušila jsem, že moji týranou dušičku rozechvěje další neveselá zpráva.
„Ani se neptej,“ odvětil můj muž zkroušeně, „dneska ji třídní vyhodila za dveře.“
„To vím, zapomněla jsem ti to říct, než jsi odešel. Stěžovala si na její kecání jenom Nálevková?“
Zavrtěl hlavou: „Všichni. Prej vyrušuje, nedává pozor. Dvakrát nepřinesla domácí úkol. Třídní říkala, že byla dřív milá a hodná, teď je prej na zabití. Navíc se zhoršila v matice.“
V zámku zarachotily klíče, Kačaba vplula do obýváku s kolečkovými bruslemi v ruce, pozdravila a tázavě se po nás podívala.
„Sedni si,“ vyzvala jsem ji a poté jsem zopakovala jobovky, jimiž mne Jiřík právě obdařil.
„Na ty úkoly jsem zapomněla, to je fakt, protože jsem si to nenapsala. Ale s tím vyrušováním je to nespravedlivý! Řvou všichni,“ protestovala. „Koukám, že jsem to odnesla za celou třídu!“
„Nic jsi neodnesla, o jiných mluvili kantoři ještě hůř,“ řekl Jíra. Jeho konstatování mne příliš neuklidnilo. Ani on se netvářil nadšeně.
„Tak vidíš,“ pravila Kateřina dotčeně, „úplně nejhorší nejsem!“
„Nemohla bys být přece jenom o něco lepší?“ zeptala jsem se. „Uvědom si, že máš sice přijímačky za sebou, ale jestli to takhle povedeš dál, tak se ti může stát, že tě nechá matikářka prolítnout, nebo budeš mít dvojku z chování, a bude po škole!“
„Já se snažim, ale uvědom si, že když se půl hodiny hlásím a úča mě nevyvolá, tak musím zařvat, aby si mě všimla,“ opáčila.
„Aha,“ pokývala jsem hlavou, „takže vy při hodinách vykřikujete, aby učitelka věděla, že tam sedíte?“
„To zrovna ne,“ zaváhala, „ale pochop, že i ostatní se chovaj hrozně a že nejsem zdaleka nejhorší! Navíc se mnou mlátí puberta. S tím nic nenaděláš!“
Konstatovala jsem, že s tím opravdu asi nehnu, ale že by se mohla během vyučování chovat o něco kulturněji a víc se věnovat matematice.
„Tak jo, já se nad tim zamyslím. Asi máš pravdu, že to někdy přeháním,“ slíbila mi a odešla do svého pokojíčku.
Je mi jasné, že nějakými zákazy (nebo nesmyslnými příkazy) nic nevyřeším. Zatím vždy stačila rozumná domluva. Doufám, že zabere i tentokrát…
*:)..no, v Americe by se Kacabe libilo,skola ma daleko volnejsi pojeti pravidel a prijimacky na skolu…?Skoly se predhaneji jak studenta ulovit…:))
pointe…… Kačaba bude o prázdninách celý měsíc v Kalifornii u mé tety, takže si alespoň bude mít o čem povídat… ;o)
..great,well !!!No vidis,v CA jsem jeste nebyl,jeji temperament zchladi Pacific!Kdovi jestli je slanejsi nez Atlantic? At mi da vedet.. :)))
pointe…… Kačaba je opravdu neřízená střela, obávám se, že bys setkání s ní nepřežil ve zdraví… :o)))
No jo, tvrdý režim ještě nikoho nenapravil. Nebo o tom aspoň nevím. Všeho moc škodí – péče i facek.Ten měsíc v Kalifornii bych si taky dala líbit :o)
Krysko…… facky jsem tím tvrdým režimem neměla rozhodně na mysli. Kačabu fyzicky netýrám, nejen proto, že je možná silnější nežli já… :o)) Přemýšlela jsem o tom, zda ji nemám čas od času dát zaracha… a donutit ji víc se věnovat učení.
zarachato by podle me vubec nepomohlo… ucinek, jaky by to ted melo na me: na uceni bych ze vzdoru ani nesahl.
Re: zarachaNěco podobného by Katka nejspíš taky udělala, proto jsem zatím jen pohrozila… ;o) Dík za názor. :o)
tak zlý to zas není… :o)helej, ty z ní děláš zvíře… :o) je to náhodou fajn holka, já setkání s ní přežil celkem ve zdraví… :o))
Aki…… po setkání s tebou děsně zvlčela… :o))
To je ta škola, na kterou musela Káťa……dělat ty talentové zkoušky ?Pokud ano, neměla by se nechat vyhodit pro hlouposti.
Teď končí devítku… teprve od září se začne maskovat… ;o)
mě rodiče nutěj do učení a jak na to reaguju? zítra se od nich stěhuju pryč :)) takže posór!
HlasováníTo je dobrej nápad, nechat o výchovných metodách hlasovat návštěvníky stránky… Ale já bych to nehrotil… někteří učitelé neumí snad ani nic jiného, než si stěžovat.
:o)Za prvé opakuji stejné, násilí nikam nevede. Pobavilo mne, jak vlastně možný směr výchovy může záležet na hlasu ostatních, takřka nezůčastněných. Já bych nedelal z komára velblouda, jestli kačaba umí dát o sobě vědět, takse ve svete neztratí a to bych hodnotil.
AnketaAnketou se samozřejmě řídit nebudu, jen mne zajímalo, jak by reagovali ostatní… :o))