Včera jsem čekala na tramvaj. Na ostrůvku stály vedle mne dvě asi sedmnáctileté dívčiny. Přistoupil k nim lehce opupínkovaný mladík, zazubil se a pronesl:
„Čau, holky! Hele, vole, nemáte cígo?“
„Máme,“ pravila děvucha v červené bundě.
„A můžete mi jednu dát?“ poprosil mládenec.
Dívka vylovila cigaretu z krabičky a podala ji prosebníkovi. „Na…“
„Dík, vole,“ odvětil kluk a zapálil si.
„Bez toho vole by to nešlo?“ zeptala se druhá dívka.
„Ale jo,“ usmál se mladík, „promiň, vole…“
Analogon vola v ženském rodě je přece…vykastrovaná kráva !
:o)já říkám vole jenom svý holce a mamce… :o))