Každý se alespoň jednou v životě dostane do situace, kdy se cítí sám jako kůl
v plotě a snaží se najít vhodný protějšek. Ovšem najít toho pravého není vůbec
lehké. Navíc se určitě zeptáte: kde mám vlastně hledat?
Najít odpověď na tuto nelehkou otázku se pokusila Pavla:
Jste nezadáni a sháníte někoho použitelného pro vytvoření pevného a stabilního svazku. Jak to může dopadnout? Inu, zde jsou možné varianty:
Kamarádky kamarádka má kamaráda…
… který je prý Řek, vysoký a krásný, mladý, inteližentní a pracuje v rádiu Svobodná Evropa jako zvukař a nemaje možnost seznámit se, jest volný a schůzkychtivý.
Realita: Je to a Albánec, malý a jaksi za zenitem, inteligenci posoudit nelze z důvodu jazykové bariéry a nepracuje jako zvukař, alébržto jako údržbář.
Rada:Jděte za nejlepším kamarádem a vypovídejte se mu.
Inzerát
… který si podáte na profláklém serveru v (samozřejmě) co nejvtipnějším znění (Pohodová holka hledá pohodového kluka…). Nabídky se jen hemží, přijde přes 50 odpovědí.
Realita: No dobrá tedy, řeknete si, a z nabídek vyselektujete 10 nejslibnějších. Načež jen polovina odpoví a ze zbylých pěti se nakonec sejdete jen s jedním, který jest sice sympatický, ale jediným úskalím jsa, že už jaksi jednu ženu doma má a v horším případě i potomstvo (což samozřejmě předtím nepřiznal).
Rada: Zajděte za nejlepším kamarádem a vypovídejte se mu.
Hospody, společenské události, music kluby a podobná zařízení
… jsou samozřejmě pro seznámení vhodná velmi.
Realita: Jdete se svou kamarádkou a vámi vyhlédnutí dotyční se začnou věnovat jí. Pokud ke slibnému seznámení dojde, přemýšlejte o tom, zdali ten mladý milý muž, který byl pod vlivem alkoholu a jiných omamných jedů, je opravdu vhodným partnerem. Pokud usoudíte, že ano, držím Vám palce, pokud ne…
Rada: … jděte s nejlepším kamarádem na pivo. Možná potkáte někoho lepšího.
Bývalá známost
… se Vám ozve, s touhou se k Vám navrátit. Nespornou výhodou jest, že víte, co čekat.
Realita: Ale opravdu to chcete, když už se svazek jaksi jednou rozpadl?
Rada: Jděte za nejlepším kamarádem a vyplačte se mu na rameni, když pořád nemůžete sehnat toho pravého.
Literární server
… Vám doporučí známý, kterému to díky němu vyšlo. Píšete básně, prózu, snažíte se být vtipná, milá, inteligentní a komunikativní…
Realita: … a pořád nic.
Rada: Natáhněte na dotyčný server svého nejlepšího kamaráda a bavte se aspoň s ním.
„Náhodné setkání“
… zkonstruujete neotřelou otázkou na časový údaj, či kdy jede Vámi vhodně zvolený dopravní prostředek.
Realita: Dotyčný vlažně odpoví a dál si čte noviny.
Rada: Na pozvednutí nálady jděte s nejlepším kamarádem do kina.
Náhodná známost končící ve Vašem či jeho loži
Realita: … končí obvykle následujícím ránem. Pokud ne, končí záhy, neb jste oba tak rozdílní, že jediná věc, která vás pojí, je onen zmíněný kus nábytku.
Rada: Raději ne, ale týká se nejlepšího kamaráda.
Škola, práce, zájmové kroužky, sportovní kluby aj.
… se také může osvědčit, ač známé rčení prá: „Co je v domě není pro mě.“ I zde má svou platnost.
Realita: Vídáte se tak často a máte tak stejné zájmy, že ponorka houká častěji a neodbytněji, až i k rozpadu dojde.
Rada: Opět se vyplačte svému nejlepšímu kamarádovi na rameni. Pomůže to.
Neotřelá známost
… typu Váš psychoterapeut, gynekolog, zubař, očař, uchař, nosař, krkař či zvěrolékař také nemusí být špatná.
Realita: Není těch jeho nočních nějak moc? Jak to vlastně se mnou myslí? Nekouká mi příliš do krku, ucha, nosu, duše či (ehm)… anebo na zvíře?
Rada: Opijte se se svým nejlepším kamarádem na zdraví všech lékařů a změňte ordinaci.
Nejlepší kamarád
… zná Vás dlouho a nejeden večer již netrávíte svorně jako bratr a sestra.
Realita: Zná Vás a Vy jeho takřka do detailů (ač i to má svá úskalí), chodíte spolu do hospody či kina, můžete mu věřit a on Vám. Proč to nezkusit?
Rada: Začněte s ním chodit. Mně se to vyplatilo.
Nevyčerpala jsem samozřejmě všechny možnosti seznámení, ale vyjmenovala jsem ty, se kterýmižto mám zkušenost a zdají se být nejfrekventovanějšími. Hodně štěstí při seznamování nezadaným a sezdaným do budoucna též.
(c) Pavla
KamarádAle někdy může dojít i k tomu, že se něco pokazí a tím člověk přijde i o to poslední co měl, o nejlepšího kamaráda, kamarádku. Jo o vztazích by mohl být celý jeden megablog
Nejlepší kamarád jako životní partnerVtipné a docela výstižné. Něco na tom s tím nejlepším kamarádem bude – ostatně životní partner by měl být současně i nejlepším kamarádem. To je optimální varianta. 🙂
Dobrý :)))))
Jak může vypadati náhodné setkání – příklad povzbuzující či spíše odstrašující ?Eva z JiskryTenhle příběh je (skoro) pravda, ač se vám zdá, že budu lhát.Já jsem potkal jednu dívku a myslel jsem si, že ji budu mít rád…Evu jsem potkal u turistické cesty z Labské boudy na Martinovku. Slovo "potkal" není v tomto případě zcela přesné. Já totiž zrovna seděl u cesty a svačil, když nevšímavě přešla se svou kamarádkou okolo, oblečená v kratičkých šortkách. To co odkrývaly, bylo pro mužské oko nesporně zajímavé. Právě ono viděné poněkud ovlivnilo moje další jednání. Bleskurychle jsem svačení ukončil (zas ty prohřešky proti správné životosprávě) a vydal se rychle za oběma děvčaty. Ptát se na přesný čas se mně zdálo hloupé, když jsem měl na ruce laciné hodinky z východoněmeckého Glasshütte. Počkal jsem tedy, až se obě kamarádky od sebe na chvíli oddělí a trapně jsem zablekotal: "Je pěkně, že !""Doufejme, že to vydrží." odpověděla nezávazně."Myslím, že ještě vydrží. Tlaková níže nad Biskajským zálivem se vyplňuje. Frontální systémy v okolí Islandu střední Evropu v nejbližších dnech ještě nezasáhnou." vysypal jsem připravenou odpověď."Tak nějak. Poručíme větru, dešti. Máte pro mě ještě nějaké zajímavosti ?" zeptala se tak nějak neurčitě."Už ne. Zatím bych vás mohl doprovodit do Špindlu. Další program jsem si – jaksi – nepřipravil.""Ale tam já trefím sama. Stačí jít pořád po červené značce. Z vyznačených cest se přece nemá odbočovat." odpověděla významně, leč poněkud záhadně."Člověk nikdy předem neví, kdy zbloudí. Statečná Horská služba potom marně hledá ve vánici Blouznivce našich hor." pokusil jsem se ji varovat názvem románu Ivana Olbrachta. "V zimě je snad Horská služba k něčemu dobrá, ale v létě určitě nezbloudím. Doprovod jednoho snaživého blouznivce nezávazně přijmu. Odkud vůbec ty Blouznivce znáte ?""Musel jsem se tyhle pitominy učit k maturitě." přiznal jsem."Tak schválně – víte ještě, kdo ty Blouznivce napsal ?""Já myslím že Julius Fučík. Napsal to přece v emigraci. V Rusku. V zemi, kde zítra znamená už včera. Tenkrát tam totiž měli nějaké potíže s přechodem na Gregoriánský kalendář. Vždyť i Říjnovou revoluci musel kvůli tomu Lenin přeložit na listopad. Niebolo to náhodou…" pokúsil som sa voľačo zazpievať, leč piesňa mi z hrdla akosi něišla."S některými lidmi se nedá rozumně mluvit." konstatovala."Jde jenom o zvyk. Nejhorších je prvních patnáct let.""To znám. Pak už je totiž všechno jedno, protože člověk si prý zvykne i na šibenici." odpověděla. Odpověděla a přitom se na mě smála. Považoval jsem to za dobré znamení. Avšak nikdy nětreba smiať sa vopred…Jak jsem se při další cestě dozvěděl, Eva, původně učitelka z Rychnova nad Kněžnou, zběhla od kantořiny a pracovala v Úřadu bezpečnosti práce v Praze. Bydlela tam někde na internátě nebo snad v podnájmu – tohle mně totiž neprozradila. Ve Špindlu však bydlela v hotelu Jiskra. To je takový malý vkusný hotýlek ze třicátých let se zaoblenou "alpskou" střechou. Zděný, tudíž nepodlehl žádnému zhoubnému požáru, které krkonošské boudy postupně, ale soustavně likvidují.Eva přijela na rekreaci s maminkou a nehodlala ji kvůli chvilkové známosti nechat svému (tedy vlastně jejímu ?) osudu. Pozvání na další výlet sice ochotně přijala, ale trvala na maminčině přítomnosti, aby jí (mamince) nebylo smutno. Seznamování tím pádem ustrnulo na mrtvém bodě, podobně jako mnohá diplomatická jednání v Camp Davidu. Navíc jsme při horské bouřce všichni parádně zmokli. Na frontální poruchy z Islandu se krkonošské počasí jaksi zvysoka vykašlalo. Eva s maminkou se pak sušily u topení v Jiskře a já se svým náklaďákem (Trabant Combi) jsem se odjel sušit na Benecko, protože můj wigwam se rozkládal právě tam.Třetí den mě Eva vyzvala k utkání v badmintonu. U hotelu se totiž nacházelo hřišťátko i s příslušnou sítí. Badmintonové potřeby se daly vypůjčit a trefit se do pomalu letícího opeřeného míčku se mi zdálo až příliš snadné. Rozhodl jsem se předem, že Evu nechám vyhrát, ale dopadlo to trochu jinak. Eva všechny badmintonové matče vyhrála, aniž bych jí v tom jakýmkoliv způsobem dokázal zabránit. Na hřišťátku byla překvapivě čiperná. Zda je čiperná i ve vodorovné poloze, k tomu mi nedala příležitost přesvědčit se.Vrátili jsme se raději k osvědčeným výletům. Eva se totiž nechávala ode mě zvát na výlety až do konce jejich rekreace. Byla to odborářská rekreace, takže se mnozí rekreanti navzájem znali, neboť pracovali většinou v jednom podniku. Zřejmě v onom slovutném Úřadu nebezpečnosti práce. Já se vlastně neměl čím chlubit. Trabant Super Combi Turbo už tenkrát považovala (tehdy ještě socialistická) společnost spíše za vozidlo dolních deseti tisíc.Pobyt na horách skončil, aniž bych se s Evou na něčem konkrétním dohodl. Díky trvalé přítomnosti její maminky to vlastně nešlo. Do Úřadu [ne]bezpečnosti práce v Praze se však dalo napsat i zavolat. Udělal jsem obojí. Na dopis mně Eva odpověděla velmi neurčitě a ani pomocí telefonu se mi ji nepodařilo vylákat. Zval jsem ji na další výlety do Krkonoš i jinam. Marně. Sliboval jsem jí prvotřídní ubytování na Benecku. Voda tam byla jen V studni, jak napsal Zdeněk Fibich. (Navíc – studna i rezavé vědro byly společné pro několik chat.) Pokud by se tam vyskytoval i nějaký sud, určitě by v něm nebydlel Pythagoras a nevymýšlel tam svou slavnou větu o tělese ponořeném do kapaliny. Diogenes by ho odtamtud hnal a přitom by zničil i jeho kruhy !Evu jsem už nikdy neviděl. Volat jí do práce už nemělo smysl. Pro mě byl tenhle případ něco jako Poem, jak napsal Vilém Blodek. Týden v Krkonoších s jednou docela fajn holkou. Spor Jestřáb kontra Hrdlička pro mě dobře nedopadl. Hrdlička uletěla. Do klícky se polapit nenechala. Jakoby to Antal Stašek předem tušil. Pocházel přece taky z Krkonoš.Kdysi se zpívalo Nesmúť za mnou, nájdi si inú… takže jsem se tím zatím řídil. Po čase jsem odepsal ne jeden inzerát, což se mi stalo "osudným".