Druhá část Jiříkova dovolenkového deňýčku…
31. 7. 2006 – pondělí
Ivanka si ve vyšebrodské Lesance pochutnává na vepřové, na kterou jsem ji pozval. Dokonce jsem jí žvanec i zaplatil. Jsem holt dobrák i po tolika letech manželství.
Po jídle jsme sedli na kola a chvíli jsme zevlovali u jezu. Tentokrát nás vodáci nezklamali. Během hodiny smočilo svršky hned několik posádek.
Ve Vyšším Brodě jsem u elektrárny objevil zajímavý bilboard.
1. 8. 2006 – úterý
Parchanti z jedničky tak řvali, že mě nad ránem už kolem poledne vzbudili. Jsou tři, ale nadělají víc rámusu než dvě mateřský školky a schůze parlamentu dohromady. Měl jsem vztek a zkažený den. Šok bylo třeba léčit, tož jsem se válel dál s denním tiskem v ruce.
Na Šumavě je krásně, jsme tu ve mlýně nádherně izolováni od tzv. civilizovaného světa: mobily nemají signál (musí se běhat na silnici k popelnicím), zánovní televizi a sprchu ukradli místní dobráci před naším příjezdem, takže chybí jenom houby v lese, který je vyschlý na troud.
Ivana je hrozná. Straší mrňata, která tady řvou od rána do večera. "Jsou tady vlkodlaci," řekla dnes odpoledne jednomu z nich, "nedělejte tu bordel, nebo vás sežerou." A malá (asi pětiletá) holčička Ema jí odpověděla: "Já se vlkodlaků nebojím. Já žeru jablka!"
2. 8. 2006 – středa
Jsme pyšní na takové borce jako je Dominik Hašek, Robert Změlík, Jaromír Jágr, Jan Železný, Petr Čech, Petr Bříza, Tomáš Vokoun, Tomáš Rosický, Pavel Nedvěd, Roman Šebrle. Teď vklouzl do téhle party skvělých mužů i Marcel Rimel. Jede naši republiku reprezentovat na mezinárodní onanistický maratón do Londýna. Až se vrátí, půjde prý na operaci s penisovým loktem.
3. 8. 2006 – čtvrtek
Už pátý den chčije a chčije, jak by s chutí řekl pan Kemr, kdyby ještě žil. Jediným pozitivem je to, že ušetříme na opalovacích krémech. Sedli jsme do auta a zajeli do loučovické Lesní krčmy na dobré jídlo. Vyfotil jsem v lokálu místní čarodějnice. Zde jsou: (Následuje několik fotografií figurek čarodějnic, které visely na stěnách. Mezi fotografiemi je samozřejmě i moje podobenka… – pozn. Yfča)
4. 8. 2006 – pátek
Jel jsem se projet na kole do Rybníku. Tam a zpátky je to 32 km. Je hnusně, pořád prší. Cestou na mě mávaly sexuální pracovnice. Taky byly hnusný.
Zítra budeme mít k obědu řízky. Ale nevím, jestli na mě zbyde alespoň jeden. Avanice koupila jenom čtyři. Vzhledem k tomu, že její minimální dávka jsou právě čtyři (nadvakrát obalené) kousky, udělá mi asi jeden ovoněný ze strouhanky. Té máme totiž víc než dost.
5. 8. 2006 – sobota
Kolem poledne konečně přestalo pršet, tak jsme na kolech vyrazili na Malšín. Člověk jede jako blbec deset kilometrů pořád do kopce a pak zjistí, že má hospoda na náměstí otevřeno až od pěti. Skandál! Naštěstí jsme při sjezdu druhou stranou našli útulný lokál, který provozuje pan Mleziva. Ivaně to tam tak útulný nepřipadalo. Vypila jednu poděbradku, po hodině se zvedla, narvala si na kebuli cyklistickou přilbu a odjela nezodpovědně napřed. Zůstal jsem sedět, protože mám vyvinutej smysl pro zodpovědnost, a vypil jsem čtyři chlazený plzně, abych se zahřál, protože venku foukal ledovej vítr a poprchávalo. Teprve pak jsem vyrazil za ní. Po cestě jsem do sebe hodil ještě jednu desítku.
Mlýnem voněly řízky, které Iva mezitím usmažila. Dala mi dva. Asi bude nemocná. I když to nejspíš nebude nic smrtelnýho, protože mi během večeře několikrát řekla, že jsem hnusnej alkoholik.
6. 8. 2006 – neděle
Uklidili jsme pokoj a vyrazili jsme do Prahy. Jen jsme sedli do auta, přestalo pršet a vylezlo sluníčko. Klasika. Kousek před Českým Krumlovem se obloha zase zatáhla a začalo lejt jako z konve. V Miličíně jsme se zastavili na obědo-večeři a kolem šesté jsme byli doma.
Byt nám žádná mrcha nevykradla a ve schránce byla naštěstí jenom jedna složenka. Vybalili jsme, vykoupali se a pak jsme se po čtrnácti dnech podívali na televizi. Po deseti minutách jsme ji vypnuli a šli si číst. Yfča se pustila do čtení sedmé knížky. Během čtrnácti dní přelouskala 1 960 stránek. Já čtu pořád tu samou knihu. Mám za sebou padesát stránek. Všechny umím, na rozdíl od své sklerotické ženušky, zpaměti.
NO, NEZABILI BYSTE HO? ;o))
A my uz dnes vime, ze Marcel si uhonil pekne druhe misto.
Engeore…… dík za upozornění. Na Novinkách jsem před chvílí našla tuto zprávu:“Dvacetiletý český reprezentant Marcel Rimel z Ostravy zazářil na letošním masturbačním maratónu v Londýně. Obsadil druhé místo s výsledkem šest a půl hodin nepřetržité masturbace a třemi orgasmy. Jak sám prozradil, k onanii chová pozitivní vztah odjakživa.“U článku je fotografie, na níž je vidět, že má náš masturbační reprezentant pěkně vypracované svalstvo na pravé ruce. Někteří chodí kvůli svalům do posilovny, Marcel zpevňuje muskulaturu daleko příjemnějším způsobem… ;o)
DeníčkyOba deníčky jsou moc fajn. Doufám, že dovolíš manželovi, aby sem psal pravidelně, je to fakt sranda. Ještě by bylo zajímavý, kdybys napsala o dovolený i ty – ten tvůj pohled z druhý strany by byl taky moc zajímavej. Dík za pobavení. Eva
Ještě k poslední poznámceNezabíjej ho, fakt jsem se bavila. :-))
Taktéž bych…ho ještě nechala chvíli na světě! Při troše snahy a psychického nátlaku z Tvé strany by mohl vypotit ještě pár perel pro nás, hlodníkáře, chodící si sem zlepšit den! 😉
Kemr se v komedii jmenuje Komárek
Kdybych to psal na internet já, neudělal bych takovou chybu.
Ychtilku…… nám znalcům je všeobecně známo, že pan Kemr velmi často používal hlášku „Chčije a chčije..“ ve svém soukromí. Teprve ve značně pokročilém věku ji použil ve filmu „Na samotě u lesa“. Nepruď, jinak už tady žádné tvoje hlody nikdy nezveřejním! ;o)))
Lucko…… bude-li se Jiřík chovat vzorně, tak mu tady umožním zveřejnit nějaký ten hlod. Pokud jde o psychický teror, v tom hodlám pokračovat za všech okolností… ;o)
To používal až v pokročilém věku, kdy trpěl inkontinencí.
RodinkaÚžasné povídání, jen by mne zajímalo kdo se od koho nakazil tímhle bezva grafomanstvím :-))
To nemá chybu (a taky konečně vím, jak vypadáš ;op )