Znáte měchobrdského básníka Albína Kočičku? Pokud ne, měli byste se rychle seznámit s jeho životem a dílem!
Před deseti lety bylo při bourání místní knihovny v Měchobrdech v základech staré budovy nalezeno několik rukopisů z přelomu 19. – 20. století. Tyto rukopisy obsahovaly ucelené dílo básníka Albína Kočičky, neznámého měchobrdského rodáka. Jeho básně se staly po jistou dobu lokálně velmi populární – byly většinou používány jako slogany z dlouhé chvíle škrábané do zdí dámských i pánských záchodků a pro opilecké novoroční obveselení.
Tvorba Albína Kočičky je příliš nedokonalá a naivní na to, abychom jeho výtvory mohli nazývat básněmi, bohužel to před námi s velkou dávkou drzosti a nadutosti udělal již on sám.
V sebraných rukopisech, které byly zabaleny do plátna nadepsaného „JÁ, BÁSNÍK“, jsme nalezli přes 200 literárních útvarů, umělecky více či ještě více bezcenných.
Jestliže však vycházíme z faktu, že Albín Kočička pocházel z nuzných poměrů, číst a psát se naučil ve svých 35 letech, když pokoutně získal místo pomocného knihovníka v již zmíněné knihovně, převážný zbytek života pak trávil střídavě ve vězení za podvody a vězení pro dlužníky (kde měl bohužel mnoho času psát – vzniklo zde cca 70% jeho tvorby), nemůžeme se divit, že jeho básně jsou takové jaké jsou.
Vypovídají o syrovosti jeho života (Mříže, mříže) , o zklamání z chmurné reality (Ovar a jelito), o beznadějných vyhlídkách (sbírka dětských říkanek má název Smrt na obzoru), ale také o jeho sexuálních touhách (Vlastina zrada) a politické situaci té doby (Parník se zalyká).
Albín Kočička je právem považován za zakladatele a jediného představitele literárního směru přelomu století – depresionismu. Vrcholným dílem tohoto směru jsou před nějakou dobou uveřejněné verše v próze Mrtvá žížala . Mnoho rysů depresionismu nalezneme také v jeho tvorbě pro děti.
Podle dobových pramenů byl Albín Kočička otcem patnácti dětí – deset z nich bylo manželských, pět nemanželských. Albínovou posedlostí byla teorie úspěšnosti a nadřazenosti prvního vrhu – jména všech jeho dětí musela začínat písmenem A.
Po narození svých prvních potomků, dvojčat Alfonze a Amálie se v jeho tvorbě začínají hojně objevovat dětské motivy v podobě říkanek, lehkých spojení a naivně hravých point.
Vyvrcholením této éry v jeho životě bylo vytvoření sbírky dětských veršů inspirovaných pozorováním vlastních potomků i vzpomínáním na vlastní zážitky z dětství s výmluvným názvem „Smrt na obzoru“.
Albín Kočička byl prvním básníkem, jenž psal dětské básně z pohledu dítěte samotného. Jako jedny z mála své doby výmluvně vypovídají o chmurné realitě přelomu století, nucené předčasné vyspělosti, při které děti vnímají svět dospělých podivuhodně nedětským pohledem a jeho chyby komentují se stoickým klidem někdy hraničícím s ironií.
V povídkové knize „Kostomlat mezi námi“ mezi dojemnými vesnickými příběhy také nalezneme několik motivů inspirovaných klasickými českými pohádkami. Postava malého Františka Psíčka v povídce Zase žně se v mnohých rysech shoduje s Albínovým synem Antonínem.
Ukázky ze sbírky SMRT NA OBZORU:
Sluníčko
Svítí sluníčko, svítí,
náš táta zas je v řiti.
Náš táta zas je v čoudu,
uplaval proti proudu.
Kde náš tatínek – kde je?
Máma se tomu směje.
Říká: Když trest mu zkrátí,
za dva roky se vrátí.
Hajhou
Hajhou husy, hajhou husy,
uklízíme po nich trusy.
Když je ženem přes náměstí,
pan starosta hrozí pěstí.
On jednou šlápl do trusu
a skončil nosem v kaktusu.
Od té doby uklízíme.
A někdy je z nudy jíme.
Paci paci pacičky
Paci paci pacičky,
Táta koupil housličky.
Na most si pak sedl,
pár borůvek snědl.
Klobouk si před nohy dal,
za peníze lidem hrál.
Nikdo mu však nedal nic.
A housle mu ukrad strýc.
Žijeme dál o vodě,
máma krade v obchodě.
(c) Jana Slováčková & Jana Ustohalová (duchovní matky A. Kočičky)
:-)))Kočička byl génius! Moc pěkná mystifikace! :-))
on byl…neco jako cimmrman, ze? 🙂
Kočička na Hrad! Aspoň by byla sranda! :))
Kočička je bůh :o)aho! ano! Albín patří do čítanek, divím se, že už tam dávno není… obzvlášť sbírka Zentralheizung nebo trilogie Lapák by si to určitě zasloužily :o)
Paci paci pacičkyto je o vychodnom slovensku? 🙂
Byl to genitální tvůrce!