Už měsíc bydlíme s vánočním stromečkem. Káťa tu věrnou kopii pichlavce složila a ozdobila pár vteřin poté, co naše rodina dala nákupem umělohmotného symbolu Vánoc najevo, že nehodlá nadále podporovat plenění prořídlých lesů napadených kůrovcem.
Přísně jsem jí nakázala, aby jedličku narvala zpátky do krabice i s ozdobami, neboť nemíním čtyři týdny kličkovat mezi větvemi. Moje poslušná dcera se zatvářila otráveně a pronesla, že bych asi svátky nejraději zrušila. Pak stromek obalila elektrickými svíčkami a postavila do svého pokoje.
Brzy ale zjistila, že přišla o několik decimetrů volné plochy, na níž mohla dělat nepořádek, proto stromeček přenáší z jedné místnosti do druhé. Nestál zatím jenom v koupelně a na záchodě.
Má ale jeden závažný nedostatek: nevoní. Proto jsme dnes s Kačabou zaskočily do drogerie.
„Lesní vůni nemám,“ reagoval prodavač na náš požadavek, „ale měl bych tu několik květinových vůní a vůni moře.“
Odtušila jsem, že jsem sice blázen, ale to ještě neznamená, že si vánoční stromeček zasmrdím rybinou.
„Nejsem náročná,“ vysvětlovala jsem, „stačí mi pár jedliček, v horším případě beru i smíšenej les s prašivkama!“
Prodavači naskočila na čele vráska. „Pak vám ovšem nezbejvá nic jinýho, než si pod stromeček vrznout pár žampiónů…“
„Letos nám stromek nebude vonět, protože jsem nesehnala lesní vůni,“ pravila jsem u večeře smutně.
„Bude,“ odvětila Kačaba a očích se jí rozhořel ohníček radosti. „Já jsem ho před chvílí nastříkala tvým intimpuchem…“
Vytrženo z Yfčina internetového deňýčku – 17. 12. 2001
bezva! – jdu koupit žampióny k večeři:)
:))Tak to je teda hustý! :))))
Horsi by byla ta rybina a nebo treba vune orchideji. To by navstevu pekne zmatlo. 🙂