Lidé jsou po dlouhá staletí pověrčiví. Doufají, že pokud něco určitého udělají, případně neudělají, povede se jim lépe. Nahánějí tetku Štěstěnu například tím, že se chytají za knoflíky, nebo rovnou ohmatávají kominíky. Uvidíte-li stařenku nad hrobem, jak velkým obloukem obchází mřížku kanálu, dělá to určitě kvůli tomu, že překročení kanálu může údajně přinést smůlu.
Jiným pověrčivcům naskáčou pupínky v okamžiku, kdy se pátek ozdobí třináctkou. Měla jsem známého, který si v tyto dny vybíral dovolenou, zůstával zavřený ve své panelákové klícce a celý den nevyšel ven, protože věřil, že by se mu stalo něco příšerného. Pokud se v kalendáři objevilo během roku hned několik „nešťastných“ pátků, jeho dovolená řádně zchudla. Vím, že dnes nešel do práce, doma zůstane i 13. srpna.
Na kominíky se nevrhám od té doby, co jejich věkový průměr povážlivě vzrostl, a pokud vyjdu na ulici, dávám si spíš pozor, abych někoho nezašlápla. Na kanál si s chutí dupnu, i když je možné, že v něm jednou zmizím. Na neblahé účinky třináctky nevěřím.
Jsem ráda, že nejsem pověrčivá. Ostatně – věřit na takové hlouposti ještě v jednadvacátém století? Dopiji kávu, převléknu se za samostatnou odpovědnou matku a vyrazím za třídní své dcery. Pokud vykročím tou správnou nohou, řekne mi zcela jistě samé dobré zprávy…
PověrčivostUrčitě byli naši prarodiče víc pověrčiví než naši rodiče, my jsme na tom zase o něce lépe. 🙂 Já pověrčivý nejsem, ale nikdy jsem nezapomněl svoje děti řádně "poplivat", když měly před nějakou důležitou zkouškou. Je jasné, že to nepomáhá, ale z hlediska lidské psychiky to bývá účinné – ten poplivaný bývá klidnější. 🙂
Re: PověrčivostOnehdá jsem procházela Dělnickou ulicí a někdo umístil plivanec na moje rameno. Ač jsem byla poplivána, klidnější jsem nebyla… ;o))
PověrčivostJá si myslím, že trošku pověrčivej jsme každej. Někdo míň, někdo víc, ale na pátek třináctýho rozhodně nevěřím. 🙂
Patek trinacteho – a trinact hlasujicich. 🙂 Pro me je to ale den jako jakykoli jiny. :))