Podobnou otázku si klade hodně lidí, nejen mladých, i takzvaná „starší generace“ občas přemýšlí, zda má vztah s milovanou osobou korunovat sňatkem.
Zatímco kdysi dávno bylo žití „na hromádce“ pomalu považováno za cosi nemravného, v současné době žije takových dvojic, pro něž není oddací list nutností, stále víc.
Jednou ze zřejmých výhod takového svazku je to, že se můžete svého partnera zbavit bez běhání po soudech a nemusíte většinou řešit, co se společně nabytým majetkem. Když vás přítel (či přítelkyně) omrzí, dáte mu jednoduše kufry za dveře a je vymalováno.
Dalším plusem je i úspora financí, neboť svatba samozřejmě něco stojí (stejně jako rozvod). Také znám pár dvojic, které spolu sice sdílejí společnou domácnost tak, jak to definuje příslušný zákon (často přivedli na svět i potomka), přesto však pobírají sociální dávky, jelikož na úřadě prohlásili, že „žijí každý za své“ a jsou si vlastně cizí. Pokud tedy v sobě nemáte zakořeněnu úctu k právu, můžete i pár korun „vydělat“.
Je samozřejmě pravdou, že vztah dvou lidí opačného pohlaví může být hezký a láskyplný i bez posvěcení úřadů, neboť slib věrnosti pronesený před oddávajícím úředníkem je jen určitou formalitou. Já osobně si myslím, že v okamžiku, kdy mám dojem, že jsem potkal(a) toho pravého, s nímž hodlám prožít zbytek života, je vhodné vstoupit do svazku manželského. Co si o tom myslíte vy?
SvatbaNemám dojem, že je svatba zbytečná, taky jsem se před 16 rokama oženil a nelituju, i když samozřejmě někdy říkám, kde bych byl jako svobodnej. 🙂 Ale žádnej vztah není bez mráčku. Kdybych se musel znovu rozhodovat, jestli se oženit nebo neoženit, tak bych svoji milou před oltář zase dotáhnul. 🙂 Takže svatba ano!
OtazkaKed sa nadhodi tema svatba, vzdy sa spytam len jednu otazku, co nemozu nezosobaseny partneri robit takeho, co zosobaseny mozu? Svatba je vlastne len o tom aby ste dostali danove ulavy a zena na Vas ziskala papier… Ked sa este tolko nevyuzivali rozvody a manzelia spolu zili a riesili nezhody tak to o niecom bolo. Dnes sa vyskytne problem, sup na sud a su rozvedeny. bez svatby by usetrili cas a urazky…
OtázkaPokud se někdo žení nebo vdává jenom kvůli daňovým úlevám, nebo kvůli nějakému papíru, tak se nemůžeš divit, že potom takový manželství dlouho nevydrží. 🙂
Re: OtázkaS tím, co napsala Mirka, souhlasím. ;o)Pokud jde o neschopnost řešit případné rozbroje rovnou rozvodem, tak je to samozřejmě nesmysl, ale spíš jde o to, že je v nás obecně asi malá dávka tolerance… Jsou samozřejmě situace, kdy je jasné, že manželství už nikdy nebude plnit svoji funkci, ale mnohdy se zřejmě opravdu mnozí rozvádějí v situaci, kterou jiné dvojice zvládnou, aniž by podávaly žádost o rozvod.
No jasne, je to mzslene tak nejak, ze manzelstvo ako institucia nema medzi ludmi momentalne ziadnu vahu a podmienky pre rozvod su velmi "lahke" takze ak sa sprisnia rozvodove podmienky a sudy nebudu rovno rozvadzat, ale najprv vas poslu odbornikovi a pre samotnych ludi bude mat manzelstvo velku vahu potom ma jasny zmysel…
myslim, ze kazdy kto sa "svadbil" tak bral ten akt velmi vazne, takze ma to minimalne zmysel ako "zdvihnut prst" – pozor, teraz uz nehrame o fazulky..okrem toho, je to v zivote dalsia prelomova etapa, v ktorej sa ti trosku prehadzu priority a jednym z vedlajsich prejavov je aj chut uzavriet takyto zvazok. Cize svadba take pocity ani prechod do tej zivotnej etapy nevyvolava, je to urcite opacne.ps: este stale slobodny rony 😉
Svatba je formalita a rituál. Manželství slouží společnosti k výchově dětí, proto je taky doplněno rozvodovou procedurou, která bývala kdysi (tj. už od doby, kdy měla na maželství patent církev) hodně obtížná/nemožná právě proto, aby na ni manželům přešla chuť a snažili se raději spolu vydržet – tj. vychovat děti, nový kanonenfutr pro vládce… Jiné důvody pro takovou pozemskou svatbu nejsou, protože konečně i žena chce papír na chlapa, aby ji nenechal při výchově dětí samotnou. A chlap si zase zajišťuje něco, co pak někdy ani nechce:) Sex ze zákona. – D"ležitější je duchovní svatba – jestli ti dva se cítí jako jedno my. A na tu papíry ještě nikdo nevymyslel, to musí být spojení a oboustranné splynutí duší. Manželství je pouze jeho ztělesněným, materiálním vyjádřením.
tohleje téma! Obojí má své pro i proti. Za nejhorší nebezpečí nesezdaných párů bych považovala nedostatečnou právní ochranu…..ale to je na samostatný rozbor….Můj názor je – svatba ano,zejména pokud jsou děti – ovšem to vše po zralé úvaze ve zralém věku.
Jsem pro svatbu, sám jsem byl ženatý skoro 32 let a byl bych ještě déle, kdyby manželka nezemřela.Pokaždé to nebylo úplně ideální, ale vždy jsme se dohodli na rozumném kompromisu a všechny "bouřky" jsme přežili. Doufám, že i manželství našich dětí vydrží tak dlouho, jako vydrželo to naše.
Duležitější je duchovní svatba – jestli ti dva se cítí jako jedno my. A na tu papíry ještě nikdo nevymyslel…Cisty jasny a uplny suhlas…
Svatba je zbytečná a na nic!!!!!K čemu je svatba? Akorát k tomu aby vás buzerovala hnusná baba! Když se s ní neoženim, tak mi sotva bude zakazovat, abych šel na pivo, na fotbal a tak. Takhle když mě naštve, tak jí vyhodím z bytu a najdu si jinou. Kdybych byl ženatej, tak se jí hned tak nezbavim!!!!!
Záleží na povazePokud bych uznával nějakou vyšší autoritu, asi bych chtěl, aby můj svazek nějak oficiálně vzala na vědomí. Docela dobře tedy chápu věřící, kteří podstoupí rituál, který jejich víra pro podobný případ definuje.Pro mne vyšší autoritu nepředstavuje ani křesťanský bůh, ani špidlostát, takže necítím potřebu je o svám partnerském svazku informovat.
Můj starší komentářNějaké věci relevantní této problematice jest nalézti v tomto mém starším článku:http://weblog.rider.cz/ShowRecord.aspx?day=20030806
Záleží na povaze?Ridere, to je zajímavej názor. Ale docela by mě zajímalo, jestli je ti jedno, že tvoje děti, který se ze státem neposvěcenýho svazku narodí, budou mít jiný jméno než ty – nebo jiný jméno než tvoje partnerka. Kdyby jste se rozhodli, že budete mít spolu děti, oženil by ses?
Na psí knížkuVolný vztah přináší svůj půvab i nutnost obou partnerů o sebe denně bojovat. Není na škodu jen nejsou-li děti, protože komplikace se jmény bývají někdy velmi složité.Zato účelem manželství je především zplodit a vychovat děti.
Na druhé straně se berou i lidi, co děti nechtějí a nebo nemůžou mít…. 🙂
ManželstvíJaké neštěstí, když nade vše milujete partnera, který má naprosto odlišný názor na manželství… Manželství beru jako vyvrcholení vztahu. Říkám tím druhému, že cítím, že je pro mě ten pravý, ze s ním chci mít děti a strávit zbytek života. Nezajímají mě přitom strasti ohledně rozvodu, protože na něj nepomýšlím. Bohužel můj partner si mě vzít nechce, protože údajně po svatbě se oba změní, chovají se k sobě majetnicky a už se tak nesnaží. Nemám zkušenost s manželstvím, ale toužím patřit k muži. Zastávám názor, že přítelů můžu mít vícero za svůj život, ale manžela chci jen jednoho. Jsem jednoznačně pro manželství. A jsem hrozně nešťastná, že můj partner jej odmítá. Bohužel se nedokážu sžít s představou, že bychom se nevzali a měli spolu děti. Pro mě je to opravdu nereálná představa. Chci rodinu a ta pro mě znamená manželství s dětma. to, že si mě můj partner nechce vzít, beru jako osobní prohru, ponížení a pocit, že pro něj asi nejsem pravá, i když mi všemi jinými způsoby dává najevo, že jsem.
nanicchm… podle mne neni manzelstvi vubec nanic. Tedy heterosexualnim parum. Homosexualnim parum by pomohlo ziskat akceptaci jejich vztahu spolecnosti, ale to zase my "normalni-heterosexualni" nedopustime, ze.. 🙁
Reakce na mail: 23.2. -12:55 -Svobodnej"Svatba je zbytečná a na nic"Tento názor mě zaujal docela hodně. Pokud máte strach, že vás bude buzerovat škaredá baba tak si ji přece nevezmete, to dá rozum ne. Předpokládám, že vy jste krásný, takže proč by jste si bral škaredou ženskou. Vezmete si toho koho budete milovat natolik, že už si nebudete moc představit, že bez něho dokážete žít. Nechápu kde jste získal tu představu o manželství, že se tam jenom zakazuje, brání a dělají naschvály. Jsem vdaná 7 roků a s manželem se máme pořád strašně rádi, každý den se na sebe těšíme a nic si nezakazujeme, všechno je na vzájemné domluvě. Ale co se týká vás a vašeho názoru – doufám, že se nikdy neoženíte – byla by to chudák ženská, ještě teď ji nemáte a už o ni mluvíte hrozně. Zamyslete se hlavně nad sebou jestli by vás někdo chtěl…:)
ad 14)Je mi zcela lhostejné, jaké jméno budou moje hypotetické děti mít.
přijetí do rodiny…Já si též nemyslím, že nějaký cár papíru vám zaručí věrnost a lásku manžela. Na stranu druhou, dokud nejste sezdaní, rodiče vás berou jenom jako přátele..tohle je přítelkyně našeho syna, máme ji rádi, ale do rodiny nepatří. Nemluvě o tom, že pokud si pořídíte děti, tak jste na ně stále sama a ještě chodíte k doktorce s dětmi odlišného příjmení (protože jak jsem zaregistrovala, většina rodičů dává dětem otcovo příjmení, asi proto, aby žena nevypadala, že si je „uhnala“ s někým neznámým). Takže já jsem pro svatbu, ať chceme nebo ne, je to společenské i právní uznání nějakého svazku. Navíc, moje moudrá teta pravila, poté, co se dozvěděla, že žiju nesezdána s mužem. „Milá zlatá, máš to teď těžké, povinnosti manželky (prát, žehlit, uklízet, vařit, prostě vést domácnost) a práva milenky (tedy žádná, žádné právo na finanční příspěvek na domácnost etc.)
Svatba není zbytečná, je to krok do jiného – nového – života. Takže já ji určitě za zbytečnou nepovažuji 😉