Patnácté narozeniny mé dcery se blíží mílovými kroky. Včera mi oznámila, že už se rozhodla, jaký dárek by si k tomuto význačnému okamžiku svého života přála. „Kupte mi epilátor,“ pravila, „už mě nebaví furt si holit hnáty žiletkou.“
Opáčila jsem pohotově, že v mrazech, které v těchto dnech panují, by se ochlupení neměla zbavovat, anébrž ji chrání před nepříjemnými omrzlinami. Místo odpovědi mi adresovala pohled, v němž se zračilo, že nechápe, proč zrovna ona má tak příšernou, moderní trendy nechápající matku.
Po další půlhodině, během níž jsem se dozvěděla, že bez epilátoru nedokáže již ani minutu žít plnohodnotným životem mladého člověka, jsem rezignovala.
„Dobrá,“ povídám, „tak sjedeme do Tesca, stejně potřebuju do centra pracovně, a tu blbost ti koupím.“
V Tescu se nás ujal příjemně vystupující třicátník a ochotně nám předvedl několik modelů v různých cenových relacích. Mne samozřejmě zaujal ten nejlevnější.
„Ten levný epilátor je vynikající, ale pokud jste dřív žádný z epilátorů nepoužívaly, doporučoval bych vám tenhle za dva a půl tisíce, protože má ochlazovač, díky němuž nebudete tolik trpět,“ vysvětloval nám ten dobrý muž. „Ten balíček s gelem strčíte do mrazáku a pokožku si ochladíte, takže to potom tolik nebolí.“
Kačaba trošku pobledla a posléze dokonce mírně zezelenala, když prodavač epilátor oživil. Podivný zvuk, jenž přístroj vydával, nelahodil ani mému sluchovému orgánu. Podívala se na mne s děsem v oku.
„Mami, nerozmyslíme si to?“ zeptala se tiše.
Konstatovala jsem, že já osobně klidně zůstanu u tupé žiletky a budu (jako obvykle) cedit krev, než abych si rvala porost i s kořínky. „To ty chceš epilátor, já po něm netoužím,“ dodala jsem jedovatě.
Prodavač se dobře bavil. „Tak si to ještě nechce projít hlavou, ale jako začátečnici bych vám opravdu doporučoval tu novinku od Brauna,“ řekl po chvíli vykulené Kačabě a vrazil ten zázrak techniky zpátky do regálu.
Kateřina si viditelně oddechla. Když jsme byly v dostatečné vzdálenosti od prodavače, takže nás již nemohl slyšet, hlesla: „Teda, babo, když jsem si představila, jak mi to rve ty chlupy, tak se mi udělalo blbě. Hele, víš co? Radši mi kup k narozkám něco levnějšího. Třeba novýho mobila…“
Epilátorve mně vzbuzje hrůzu od té doby, co jsem slyšela při jeho používání sousedku kvílet… Ať to Kačaba udělá jako já – čmajzla jsem Silvestrovi holící strojek…. :o))))
KačabaKoukám, že má Kačaba pořád stejný hlodance – viz "Radši mi kup k narozkám něco levnějšího. Třeba novýho mobila…":-))
hmm a co kompromis, ani epilator, ani ziletka, ale proste holiaci strojcek co len holi a nevytrhava?
KompromisMy normálně používáme speciální strojek zn. Venus od Gillette. V napsanině jsem ho nazvala žiletkou… ;o)
Jsem rád, že zase začínáš zveřejňovat svoje "rodinné zážitky". Na Totemu i ve Tvé osvěžovně jsem je četl moc rád. 🙂
Mno,je teda fakt,že telefon místo strojku není nejlepší kompromis, protože telefonem se to děvče ani neoholí ani nevytrhá:-). Na druhé straně těžko říct, jestli jí jako srstnaté bude vůbec někdo volat.
:))
Srstnatost není na závadu!Já mám srstnaté rád, ostatně Mysh si neustále stěžuje, že jí vyčítám, že nemá hustý měkký kožíšek…I když, my jsme vůbec divná domácnost. Mně je zase příkladně setrvale vyčítán nedostatek blech, neb mi Mysh nemá co vybírat…
RidereJá netvrdím, že je na závadu:-) ale modní trendy jsou holt modní trendy:-))Ovšem například taková Linda McCartney, dej jí Pán Bůh věčnou slávu, si za posledních nejméně 10 let svého života srst nechávala, taky pořád vypadala jakože je v kamaších:-)
KamašeVzhledem k tomu, že nohy mám z odpoledního lítání s vlkou omrzlé ještě teď, bych uvítal ještě nějaký prostředek na posílení růstu srsti 🙂
Dnes jsem také litovala, že jsem nohy neuváženě polaskala žiletkou… :o)
Pro ModonuProč by jí neměl nikdo volat? Mně osobně pár chloupků na ženské noze vůbec nevadí, nesmí to ale být Boubínský prales. 🙂
taky nevim…Taky teď přemejšlim jestli si koupim epilátor a asi jo…. i když ten příběh mě trochu odradil, ale nakej zvuk….. to přežiju, horší bude ta bolest…