V pět ráno mířil rozespalý Jíra na záchod. Když otevřel dveře, vyrazil proti němu křeček, podupal mu prsty u nohou a zamířil do kuchyně. Jelikož Jirka dobře věděl, že nemá šanci mrňouse zpacifikovat, probudil Káťu, aby svého miláčka odchytila a vrátila do akvária. Než odešla do školy, nakázala jsem jí, aby vršek křečkova obydlí řádně uzavřela.
„Jestli ti uteče ještě jednou, půjdeš ho vrátit,“ vyhrožovala jsem.
„Mami, já jsem ti slíbila, že už nebudu lhát, proto ti řeknu, jak to doopravdy bylo. Já jsem včera přišla ze školy a zjistila jsem, že mi ten debil zdrhnul. Tak jsem šla koupit novýho, protože jsem se bála, že mi dá táta na budku. V tý prodejně mi ho dali se slevou za deset korun, víc jsem totiž neměla. Takže teď máme křečky dva, jelikož jsem toho prvního chytila, když mě táta brzy ráno vzbudil. Jo, a mám už zase prokousnutej prst.“
Nevěřila jsem svým uším. Jsem kliďas, ale tohle mne vytočilo. „Tak tobě zmizne jedna bestie a ty hned běžíš pro další? Co kdybys toho prvního křečka nechytila a utekl ti i ten druhej? Pořídila by sis třetího? A pak by ti vzal roha třetí, čtvrtej a pátej… Ty jsi, Kačeno, takovej vůl, že by ses určitě vydala pro šestýho!“
Zatvářila se dotčeně. „Šestýho bych koupit nešla. Já totiž nemám tolik peněz…“
Květen 2001
:-))
njn, taky už máme zas křečka. Měli jsme asi 3, pak rok nic, už jsem se těšila, že z toho vyrostla a najednou to zas přitáhla dom, že prý je to dárek. Dostala ho od svého "přítele", prý si stěžovala, že má na ni tak málo času, že to už by bylo lepší pořídit si křečka. Tak jí ho koupil. Šikovný chlapec, a zas má čas na kamarády a holka je v sedmém nebi , jak ji má rád :-)) .. a my taháme křečka z bot.
hehe:):o)))
Když jsem byla malá, křeček u nás pravidelně trávil noc za klavírem, ledničkou či pod mou postlí. Později druhý křeček každou noc ručkoval po pletivu (které měl aby nezdrhl), takže křeček se bavil a já zuřila díky jeho rámusu 🙂