Každý máme nějakou tu slabinu, pokud jde o paměť. Nikdo zkrátka není dokonalý. Například moje maminka si nepamatuje čísla. Zatímco já mám cifry ve své makovici pečlivě uložené a srovnané a díky tomu vím, kdy má kdo z příbuzných narozeniny, dovedu zarecitovat jejich rodná čísla a poznávací značky přibližovadel, stejně tak i telefonní čísla, na nichž jsou k zastižení, má moje rodička nepořádek i v ročnících narození svých nejbližších. Navíc jí všechna auta připadají úplně stejná, rozlišuje je v podstatě jen podle barev.Pokračovat ve čtení

Nevím jak vám, ale mně se zdá, že čas letí rychleji, než je zdrávo. Sotva mne letní sluníčko pohladilo svými paprsky, je tady prosinec a s ním počasí, které nemám ráda. Zasněžená krajina má sice i pro mne nevšední kouzlo, avšak zeleň zalitá sluncem mému oku (a hlavně pak tělu) lahodí mnohem víc. Mám totiž velice nízký tlak, proto je mi téměř pořád zima. Husí kůže je zkrátka a dobře mým častým (a nevítaným) společníkem.Pokračovat ve čtení