Letos jsme byli opět na suchozemské dovolené, proto jsme s Jiříkem souhlasili, že vyrazíme na řeku s novým členem našeho klubu Tomášem, neboť na rozdíl od něho vlastníme oprávnění k řízení malého plavidla. Ostatně, kdo by nevyužil příležitosti zajezdit si s jedenáctimetrovou parádní lodí zakoupenou v Holandsku…
Janneman je téměř jednou tak velký než náš Poseidon, takže pobyt na lodi je velmi příjemný. Loď má dvě ložnice (jednu na přídi, druhou na zádi), WC, prostornou kormidelnu a před ní obývací prostor se stolem pro čtyři osoby a kuchyňským koutem (samozřejmostí je vařič, dřez, několik skříněk na nádobí a potraviny a lednice).
Pokud si sednete za kormidlo, oceníte dobrý výhled a bezproblémový přístup ke všem ovládacím prvkům i ukazatelům. Samotná loď se velmi dobře ovládá, jediným negativem je snad nižší cestovní rychlost, což souvisí s tím, že je to plavidlo stavěné na holanské kanály.
Vypluli jsme v sobotu po obědě. Naším cílem byla Davle, což znamenalo urazit po Vltavě zhruba čtyřicet kilometrů proti proudu a absolvovat proplavení ve čtyřech plavebních komorách.
Na Štvanici jsme nemuseli dlouho čekat, horší to bylo na Smíchově, kde jsme strávili víc jak pětačtyřicet minut. Teprve pak nás hodili nahoru spolu se dvěma parníky.
I v Modřanech a Vraném jsme nabrali zpoždění, a tak jsme do Davle připluli krátce po sedmé hodině večer.
Zakotvili jsme u mola nedaleko starého mostu, který byl postaven přesně před sto lety. Jakmile se setmělo, bylo toto výročí oslaveno mohutným ohňostrojem, který nám zpestřil pozdní večeři.
Po ohňostroji se k nám vyvázali Vinšovi se Šmudlinou. Známe se z několika „vodních“ dovolených, navíc občas přibrzdí na Staré plavbě. Franta se sice hned zakutal do peří, ale Míla přišla za námi do Jannemana, a tak jsme večer trávili tlacháním. Řeč se samozřejmě točila hlavně kolem vody.
Ráno jsme se po snídani vydali asi čtyři kilometry proti proudu, pak jsme otočili loď a pluli jsme zpátky do Prahy.
Na komorách jsme tentokrát příliš dlouho nečekali a počasí bylo víc než příjemné.
Když jsem vyjela ze smíchovské komory, musela jsem s Jannemanem zastavit, protože nám cestu blokovala rodinka na šlapadle. V klidu si hověli pod jedním z oblouků Karlova mostu a teprve po chvíli šlápli do pedálů a uvolnili mi cestu. Na slušné upozornění, že nemají se šlapadlem v plavební dráze (navíc v místě, kde je to velkými plavidly víc než prošpikováno) co dělat, na nás rozcuchaná blondýna během pomalého šlapání zařvala: „A kde teda asi máme podle vás jezdit?“ – nemělo cenu s ní dál diskutovat, asi by nic nepochopila, neboť jí nevadilo, že vedle ní stojí(!) zhruba dvouletý chlapeček bez plavací vesty… Je neuvěřitelné, že někteří lidé nepřemýšlejí a klidně ohrožují život svých ratolestí i svůj, přestože museli být v půjčovně instruováni, kam se šlapadlem nesmějí. Nejspíš si ta děvucha myslela, že několikatunový parník zastaví na místě, nebo se jim bez problémů vyhne…
Kolem čtvrté jsme zakotvili na Staré plavbě. Kromě problému u Karlova mostu jsme nemuseli cestou řešit žádné prekérní situace, takže jsem si těch několik hodin za kormidlem pořádné lodi řádně vychutnala.
A pořádně se svezu nejspíš i o tomto víkendu: domluvili jsme se s Karlem, že s ním na jeho Palomě pojedeme Kubelův memoriál. Jde v podstatě o stejnou cestu, jakou jsme absolvovali o víkendu, jen se vydáme ještě o několik kilometrů dál proti proudu. Jelikož jsem jediný abstinent v posádce, vypadá to, že si za kormidlem zase posedím víc než dost. Vůdce malého plavidla (to je oficiální výraz pro kapitána lodí do délky dvaceti metrů) totiž musí být během cesty střízlivý… ;o)
* * * * *
U Karlova mostu jsme se potkali s Klondikem. Patří kamarádovi z loděnice, který přes léto vozí turisty po Vltavě:
Míjel nás také Poseidon – je kapku větší než naše stejnojmenná bárka:
Ráno v Davli – za jedenáctimetrovým Jannemanem vykukuje o pár metrů kratší Šmudlina:
Jiřík kontroluje fendry, za chvíli vyrazíme na zpáteční cestu:
Nad smíchovskou komorou jsme včera potkali tuto podivnou krabici. Turistům je ale asi jedno, jakou lodí se projedou po Vltavě:
Moc pěkná loď. Hned bych se svezla. Za kormidlo bych se ale bála sednout.
Malé plavidlo?Dyť je to velký jaxviňa! :o)
aTeo…… malé plavidlo je loď do 20 metrů délky pro maximálně 12 osob… :o) Já už jsem měla dřív možnost sednout si za kormidlo ještě větší lodě, a tak plavba s Jannemanem byla pohodová.
No jo,plavba s Titanicem byla taky pohodová. Až do okamžiku "ó". 🙂
Proč jse se nepokusili…Proplout i Štěchovice ? Nebo tam pouštějí jen dýmající parníci ?
Montrealere…… bylo málo času. Ale Štěchovice bych měla zdolat příští víkend. Mám dojem, že se jede kus za komoru. Už se na tu závratnou výšku (a následně hloubku) těším… :o)
aTeo…… na Vltavě naštěstí ledovce nejsou. :o) Hrozí jen srážka s blbcem (viz Karlův most)… ;o))
DotazA za jak dlouho takova lod zastavi?
Re 9)To závisí na mnoha věcech – momentální rychlosti lodi, její hmotnosti, zda pluje po proudu nebo proti proudu, jakou sílu má zpětný chod, roli může hrát i vítr…
Dotaz 2Yfčo, prosím Vás, prozraďte mi, kolik stojí jedno "svezení" ždímadlem ?A omlouvám se za [8], kde jsem nic nevypotil. Dřel jsem na výše uvedené otázce, ale protože soudruzi z NDR někde udělali chybu a vyrobili rádiovou myš, která si občas klikne sama od sebe, došlo ke kliknutí jaksi samovolně, aniž bych ten chtíč měl já.Většinou si mačká tlačítko prostřední, ale někdy , asi pro rozptýlení, i to levé.
Kráťo…… za "ždímadla" se naštěstí neplatí, proplavení je zdarma. Jinak by se cesta na dovolenou pěkně prodražila – z Prahy na jezero u Velkých Žernosek, kam nejčastěji jezdíme na "vodní" dovolenou, je to celkem deset komor. ;o)Pokud jde o toho nepovedeného divokého hlodavce, tak se nic neděje. Já jsem si ten komentář přečetla jako "nemám slov"… :o)))
Sakryš …… to teda koukám. V zemi, kde se platí lautr všechno a nechat se vyždímat zadarmo – to se mi ani nechce věřit. Když musí za vodu z Vltavy platit zemědělec, který do ní hodí svůj sací koš a svým čerpadlem, svým potrubím a za svou naftu zavlažuje, bohužel zase to slovo -> SVOJE pole, tak mi to plavení zadarmo připadá nějaké podezřelé. Kdo to teda financuje ? Nějaké Povodí nebo kdo. Proč to ale dělá ? Nevíte náhodou ?
Kráťo…… s vodními toky to je asi jako se silnicemi: musí být přístupné všem, neboť je to něco podobného jako veřejná cesta. Když si vyjedete na kole na výlet, tak neplatíte státu nic za to, že používáte silnici, most přes řeku a podobně, přestože jejich údržba stojí každý rok fůru peněz. Údržba a provoz komor a značení vodních cest se platí především ze státního rozpočtu. V porovnání s tím, co stojí údržba silnic a dálnic je to prkotina. A věřte, že člověk, který jezdí s lodí, nasype do státního rozpočtu na nepřímých daních (DPH, spotřební daň) mnohem víc než průměrný motorista. Abyste si udělal obrázek: ze Staré plavby je to do Velkých Žernosek zhruba 100 km po vodě, tj. asi deset hodin plavby (čekání a proplavení na komorách se nezapočítává). Cesta tam 80 l benzínu, cesta zpátky 90 – 100 l (podle toho, jak rychle Vltava a Labe zrovna tečou). Když pojedu na dovolenou autem z Prahy kousek za Tábor, tak za stejný počet kilometrů pošlu do státního rozpočtu daně z cca 16 l benzínu. Loď je krásný koníček, ale (bohužel) rok od roku dražší…Musím ale ještě uvést jednu velmi důležitou věc: malé plavidlo nemá nárok na samostatné proplavení! Na každé komoře jsou sice většinou jakési "úřední hodiny" pro proplavování malých plavidel, ale v praxi to vypadá tak, že většinou čekáme: když se vejdeme do komory s velkým plavidlem (tlačák, parník), tak jsme spolu s ním hozeni dolů či nahoru. Pokud jedeme proti proudu a přijedeme ke komoře, která je napuštěná, tak čekáme tak dlouho, dokud shora nejede velká loď. Proplavuje je prostě ekonomicky, aby to stálo co nejméně. Navíc podíl malých plavidel byl tuším před pár roky něco kolem 13 %, což není velké číslo.To s tím zemědělcem se zdá divné zase mně. Komu platí za tu vodu z řeky? A jak mu počítají spotřebu, když to tahá svým čerpadlem? O ničem takovém jsem neslyšela.
Děkujiza podrobný výklad. Zdá se to být logické a kupodivu i mě srozumitelné. Jen si říkám, jestli tak, jako existuje silniční daň, neexistuje i nějaká vodní daň, kterou platí subjekty v plavbě podnikající. A subjekty nepodnikající to mají jako běžný občan na silnici. Z čeho tomu zemědělci vypočtou vodné nevím, každopádně za toto využití přírodního zdroje platí. Pamatuji si, že problematiku řešili před asi 3-mi roky na ČRo1 (nepamatuji přesně, kdy bylo to suché léto). Platí za to stejně, jako musí Mattonni a ostatní platit za vodu, kterou čerpají z vrtů realizovaných vlastní kapacitou. Nevím, zda se to řídí tím, že oba využívají přírodní zdroje pro tvorbu zisku, nebo něčím jiným, ale je to tak. U těch minerálek to jakš takš chápu – může se zdát, že čerpají zásobu, která by jinak možná zůstala uchována pro budoucí využití. U těch řek mi to ale uniká úplně. Vždyť by ta voda stejně odtekla do p…ryč.
Vygooooglitse to určitě dá. I číslo zákona bych třeba našel. Pár obecných vět z jednoho vebu zní třeba:Podle § 43 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), jsou ti, kdož odebírají vodu z vodních toků v množství přesahující 15 000 m3 ročně nebo 1 250 m3 měsíčně nebo užívají její síly k výrobě elektrické energie, povinni platit správci vodního toku, popřípadě správci toho jeho úseku, v němž k odběru vody nebo k jejímu užívání dochází, úplaty. Úplaty slouží k úhradě nákladů spojených se správou vodních toků. Podle nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, výši těchto úplat upravují cenové předpisy.Ale určitě je těch zákonů více. A "cestou" na netu jsem potkal i takové věci, že za povrchovou vodu platí i elektrárny, které ji používají k průtočnému chlazení turbín a další podivnosti.
Kráťo…… díky za informaci, jsem zase o něco chytřejší. Ty elektrárny a různé průmyslové podniky jsou profláknuté, ale u toho zemědělce mne to vůbec nenapadlo, přestože je takové zavlažování logicky levnější než z veřejného vodovodu. Ale asi to bude nějak limitováno, do určité výše odběru se nejspíš nic platit nemusí. Představa zahrádkáře, který hlásí každý kýbl říční vody, jímž zaleje mrkev, na povodí, je mírně úsměvná… :o)
Kráťo…… už jsem to našla:"Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je nižší než 6000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 za měsíc."Ten hoch bude mít asi rozlehlé pole… ;o)
Kráťo…… ten údaj, který uvádím, je ze zákona o vodách platného v roce 2004 – všimněte si, jak se ty limity pro platbu snížily. Je vidět, že voda je buď cennější a nebo je státní rozpočet bezednější… :o)
LoďTa loď je nádherná. To ti teda závidím, hned bych se taky svezla. Ani bych nemusela sedět u kormidla. 🙂
Fakt krasna lod, to ja se zmohnu jen na pujceni vydry, ale na ni si taky clovek uzije srandy:-)
Krásná loď. Já jsem jela na parníku, na kánoi, ale takovouhle lodí ještě ne. Musí to bejt skvělej zážitek. I bych si takovou loď někdy ráda zkusila řídit. Alespoň kousek cesty-někde kde je Vltava hódně široká! 🙂
copak je to za lodičkujenom zakový malý dotaz…co to je je za lodičku když to nemá plachty ??? to je tlačí ??? a nebo tahá po vodě jako kačer na špagátku ???sorry za nemístné poznámky … krásná den, sportu zdar a yachtingu zvlášť
No to zírám !Ivano, no já se nestačím divit. Kráčím takhle po Bulharské, narazím na Jurku, a on mi říká, že o mně četl na webu. A opravdu, ty mě tady vláčíš tiskem, až jsem se zapotil. Počkej, za to tě hodím do vody! Škoda, že nepřijdeš do loděnice teď v zimě, šla bys tam hned. Já se koupal začátkem ledna, Ty bys ještě stihla březen. Tak až přijdeš, vezmi si rezervní hadry i boty ! Tom.
Ahoooj, Yfčo !Mam takovej dotaz – kde leží přístav „Staré plavby“ ? Občas si půjčuju poněkud snobáckou nádhernou motorovou loď Elis od pražské fy. „Vltavacharter“, ale ještě okolí řeky a rozličná vodní společenství moc neznám… A protože mám zamluvenou již starší, leč sqělou kajutovou loďku, kterou je taky nutný někde kotvit, chtěl bych poznat… Dík !
Vodry…… Stará plavba je na Libeňském ostrově. Když popluješ po proudu směrem od Štvanické komory, tak zabočíš za Libeňským mostem do zátoky. Mineš další loděnici (Pragotron) a popluješ až k cípu Libeňského ostrova. Už od Pragotronu je naše loděnice dobře vidět.