„Ahoj Yfčo, tuhle jsem našel v dávném diáři torzo (?) básně neznámého autora – teda mně neznámého, díky mé skleróze :-).,“ píše mi jeden z mých čtenářů a pokračuje: „Nějak matně tuším, že jsem si to opsal z nějaké knihy v době, kdy ještě Vltava na horním toku vypadala tak, jak vypadala. Ale ze které knihy? Každopádně to stojí za to:
Dále už řeka jen hnije a puší,
v hnusotě líhnou se larvy muší,
které pod vlivem toho smradu
krmí se hnusem do úpadu.
Všechno zde bublá, pění a hnije,
na břehu ropucha ze všeho blije.
Jakési puchy řekou se honí,
i lejno průjmové proti nim voní.
A tak ta čvachta teče dále,
Vltava v korytě smrdí neustále,
nafouklé ryby se v ní válí,
papírna Větřní nezahálí.
Kdyby dnes Smetana z hrobu vstal
a kdyby o Vltavě znovu psal,
na koncertě by musel honem
vyprsknout splašky heligonem,
každého jimi ohodit
a atmosféru navodit.
Až by publikum z toho blilo,
správně by dílo pochopilo.
No, zaplaťpámbu už ta řeka dnes vypadá poněkud lépe… Pokud bys tušila, kdo je autorem tohoto skvostu, dej mi prosim vědět na mail. A pokud ne, zkus to otisknout, třeba to bude někdo znát :-).
MUPY MUP! Zkáza“
Musím se přiznat, že nevím, kdo básničku napsal. Nepomohly mi ani vyhledávače. Nezná autora oné napsaniny někdo z vás?
🙂Básnička je to vtipná. 🙂 Ale kdo je autor, to taky nevím.
No…… mne napadl Jaroslav Vrchlický, anébrž je o něm známo, že podobné ptákoviny psal… :o)
že byzrovna Vrchlický takto ocenil papírnu ve Větřní:)? A za něj snad Smetana ještě žil:D
Re: 3)Jaroslav Vrchlický (17. 2. 1853 – 9. 9. 1912), Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884) – Jarda měl tedy téměř 28 let na to, aby tuhle ptákovinku napsal. Navíc je všeobecně známa jeho "Balada o hovně"…Pokud jde o Větřní, tak tam od roku 1870 fungovala brusírna dřeva a v roce 1911 se začalo s výrobou papíru. Tamější stroj na výrobu novinového rotačního papíru byl v té době největší a nejmodernější na světě.Takže proto mne napadl ten Vrchlický… ;o)
Větřní…… zjistila jsem, že se tam s výrobou papíru začalo podstatně dříve, takže ten Vrchlický je opravdu reálný:HISTORIE VÝROBY PAPÍRU VE VĚTŘNÍVzdálena pouhých pět kilometrů od překrásného českokrumlovského zámku, sevřena údolím řeky Vltavy, rozkládá se při jejích březích jedna z největších českých papíren, jejíž historie se začala psát v roce 1870 a navázala tak na umění starých výrobců papíru, které se na Českokrumlovsku dědí již po čtyři století.Historii továrny ve vltavském údolí ve Větřní předcházel příchod papírenského podnikatele Ignáce Spira do Českého Krumlova, který v roce 1861 koupil od Theodora Pachnera zdejší druhou papírnu, založenou v roce 1792. Rozšiřující se výroba přinutila Spira v roce 1870 ke koupi Pečkovského mlýna u Větřní, kde nejprve vybudoval brusírnu dřeva pro českokrumlovskou papírnu. Už za devět let tam stály tři papírenské stroje, které byly základem budoucí továrny, jež byla ve své historii nositelem technického pokroku papírenského průmyslu v celém Rakousko-Uhersku a později i v samostatném státě. V roce 1883 tu již pracuje sulfitová celulózka, v roce 1911 zde byl postaven největší stroj na výrobu rotačního papíru na světě, v roce 1926 zde Spirové jako první v republice zavedli výrobu sulfátové buničiny. K zajímavým technickým dílům Spirovy továrny patřila i hydroelektrárna ve Vyšším Brodě z roku 1903, která energií s napětím 15 000 voltů zásobovala nejen papírnu, ale i přilehlé části jižních Čech. Spirova továrna ve Větřní položila základy k pozdějšímu vzniku Jihočeských papíren. http://www.jip.cz/cz/hist/index.php3
hezký…tomu říkám rešerše:) ovšem že by se během 28 let tak strašně zhoršil stav Vltavy:))? Řekl bych, že popisem i jazykem báseň pasuje do 2. poloviny 02. století:)
ajtak stará přeci jen nebude, myslel jsem samozřejmě 20. 😉
hezké, ale autora netuším
Chudinky ropuškyjak ty k tomu přijdou, ty potřebujou čisťounko, proto jsou taky chráněný. Ale dnes se jim taky vede leckde dobře, třeba mezi Mladou Vožicí a Pacovem u Blatnice, tam je v rybnících v květnu napulcováno a v červnu v trávě naropuškováno, že není kam šlápnout. Dokud nepřijede sekačka a nevezme to šmahem všechno a za dva dny už nos zprostředkuje dojmy odpovídají uvedené básni.