Tak jsem zase tady…

Čtrnáct dní dovolené jsem přežila ve zdraví, i když jsem málem zkolabovala, když jsem se dozvěděla, že v naší loděnici na Staré plavbě hořely lodě. Ze záběrů televize totiž nebylo na první pohled patrné, zda náhodou plameny mlsně neolizovaly i našeho Poseidona. Navíc zprávy v novinách byly poněkud chaotické…

Ale o požáru až později. Nejprve se pokusím v rychlosti podat informaci o naší dovolené.

Stejně jako loni jsme byli v Dolních Jílovicích, což je miniobec nedaleko Vyššího Brodu. Vzali jsme si s sebou kola, abychom se řádně zničili při nekonečných stoupácích. Jeden takový je na Malšín, kam jsme jednoho zamračeného dne dojeli, abychom zjistili, že místní osvěžovna je zavřená… Ostatně naše tváře o prožitém utrpení dostatečně vyprávějí (zleva – Zdeněk, Yfča, Jíra):

Náladu jsme si spravili během pěšího výletu k vodopádu svatého Wolfganga (zhruba dva kilometry lesem od kláštera ve Vyšším Brodě):

Další den jsme pěšky vyrazili do Loučovic, kde jsme doslova vyžrali místní cukrárnu. Požila jsem kávu, čtyři dorty a čtyři kopečky zmrzliny. To samé zmizelo i ve Zdeňkovi, který si navíc odnášel několik druhů cukrovinek. Kačaba zklamala. Dala si jenom tři dorty a tři kopečky zmrzliny… I tak si myslím, že majitelka dlouho bude z naší útraty žít.

Když jsme si objednali raft, abychom (jako každý rok) smočili pádla cestou z Vyššího Brodu do Rožmberka, grilovalo nás sluníčko. Potom dva dny lilo jako z konve, ale během naší plavby se počasí naštěstí umoudřilo. Bylo sice chladno a foukal studený vítr, avšak nepršelo. Cestou jsme potkávali zajímavá plavidla:

Jak už jsem řekla, jediným negativním prožitkem bylo zjištění, že na Staré plavbě hořelo. Ze záběrů v televizi nebylo dost dobře poznat, v jakých místech loděnice se to stalo, i když bylo patrné, že náš Poseidon se zřejmě obětí plamenů nestal.

Hned po shlédnutí smutné reportáže jsem vzala mobil do ruky a zavolala kamarádce, o níž jsem věděla, že přes léto bydlí na lodi.

Dozvěděla jsem se, že jeden z členů klubu startoval brzy ráno svůj člun (5,6 metrů dlouhý laminátový člun zn. GLASTRON). Po několika vteřinách došlo ke vznícení benzinových par. Následoval výbuch, při kterém nebyl naštěstí onen nešťastník vážně zraněn, avšak oheň přeskočil na vedle kotvící devítimetrovou jachtu (noviny psaly o hausbótu). Majitelé (nebyli to cizinci, jak tvrdili novináři, pouze majitel je cizinec, jeho manželka je Češka) sice stačili loď opustit, aniž by se zranili, avšak zachránili jen mobil. Za několik minut začaly plameny olizovat i třetí loď, celodřevěnou jachtu vyrobenou ve třicátých letech. Tu naštěstí vážněji nepoškodily (viz fotografie Hasičského záchranného sboru Praha – loď v pozadí):

Štěstím v neštěstí bylo, že v místě, kde došlo k požáru, jiné lodě nekotví. I tak je ale výsledek řádění ohně hodně zlý: dvě lodě jsou totálně zničené, třetí poškozená. Jediným pozitivem je to, že se nikomu nic vážného nestalo.

Ještě dnes leží u vjezdu do loděnice smutné torzo devítimetrové lodi…

… a mementem smutné události je i ohořelé molo:

Snímky, které během hašení požáru udělali pražští hasiči, najdete tady.