Když jsem včera psala o kamarádovi, jehož rodina přechovává ve skříni urny, vybavil se mi v mozkovně ještě jeden neméně zvláštní příběh…
V sedmdesátých letech kolovala po Praze historka o popelu jistého strýčka, který emigroval v padesátých letech do USA a po svém skonu si přál být pochován v Čechách.
Když zemřel a byl zpopelněn, tak pozůstalí (aby nemuseli oběhávat úřady kvůli povolení) nasypali strýčkův popel do jakési piksly od kávy a odeslali ho českým příbuzným.
Ti se zaradovali, že jim konečně přišel balíček ze západu a do té doby, než v dopisní schránce objevili vysvětlující dopis, zalévali svého strýčka horkou vodou a nadávali, jak je to americký kafe hnusný…
Přestože byla z Ameriky,…holt to nebyla ta pravá, brazilská káva.
It´s crazy! :O)
Tak tomu fakt nevěřim… :))
je to jaksi dost nerealny :))) ale dobry 🙂
Ta historka fakt kolovalaTaky si na ni vzpomínám. Ale jestli to nějakej vtipálek vymyslel, nebo byla pravdivá – těžko říct. 🙂
Vzpomněl jsem si jak jsem četl zprávu na novinkách pod odkazem vedle méha mailu…
Brouzdale…… díky za odkaz – diskuse pod tebou avizovaným článkem je důkazem, že tady před mnoha lety ta historka kolovala a dokonce se dostala i do televize (ty Bakaláře jsem neviděla). Pro ty, kdož stále nevěří ještě jednou odkaz (doporučuji si přečíst celou diskusi, článek je jen nové převyprávění staré historky): http://www.novinky.cz/04/42/53.html
Davat si stryčka misto kafe to tak snad p.Komorous+p.Vacek jinak fakt newim.Jinak moc peknej priběh.
prosba o radu na příště:-)Žádného nebožtíka jsem v kafi nevypila, nicméně mne "dostala" jedna tetička, když mne za rok po pohřbu strýce zvala do bytu se slovy "pojď se na strejdu podívat". Byl v urně na stole, pod ním háčkovaná dečka, hořící svíčky kolem. A já nevěděla co mám říci. Pronést něco ve smyslu: Jé, ten je hezkej… nebo To mu to sluší… mi přišlo blbý. Tak nevím, co se v těchto případech říká?:-)
Camel…… to je vskutku zajímavá situace! :o)) Žádná vhodná reakce mne nenapadá. Ale třeba ti poradí některý ze čtenářů… ;o)
rady na stromě nerostoutak to jsem zvědavá:-) Díky za pochopení:-))
Camel: Pravda, s jistým zpožděním, ale já bych doporučila něco neutrálního, jako mírně zavlhlý zrak a "Byl to dobrý člověk…" ;o)
Uvední na pravou míruTato příhoda se stala v roce 1956 v malém podtatranském městečku nazvaném Spišská Belá. Jednalo se o tetičku, kterou poslal advokát její Michiganské rodiny "domů" v krabici od kakaa protože v té době nebylo možné jakékoli ostatky poslat z jedné do druhé zony… Odděleně poslal i vysvětlující dopis, ale protože byl polsán obyčejně, plavil se na nějakém pomalém parníčku, zatím co balík s tetkou jel rychlolodí, Baba, byla proclená, kakao uděláno a nechutnalo,děti byli za to mnácené protože to bylo COCOA z Ameriky, gazdinka skoušela různé zúsoby přípravy ale nic nepomáhalo, Když inkriminovaný dopis přišel zbývala z tetičky sotva polovina…. Přišel Dopis Z Ameriky!!!! i seběhla se celá krčma, kam pošťačka (p. Krempa…á dej jí Hospodin věčné spočinutí) přinesla onen dopis, kolem příjemce. Ten ho otevřel, důkladně prohlídl a jelikož z nej nevypadly očekávané papírky, dal dopis pošťačce aby jej přečetla protože nemá brýle a tak… I půlka vesnice najednou věděla že u ………. (jméno znám ale nepovím) vypili "Babu" Dodnes je nejlepší způsom jak dostat pořádnou nakládačku objednat si v Belej nebo v okolních vesnicích v hospodě "Babu v prášku"Dokonce když Česká televice podle této skuečnosti natočila televizní inscenaci (někdy na přelomu nějakých let vím jen že tam hrál Abrahám) tak došlo v Belej a okolí k několika rozmlácená televizí sekerou…..