Romance z Moravy aneb Vávrovo poslední blues

Další podařená věc, kterou mohu se svolením autora zveřejnit. Maryša se bratřím Mrštíkům vskutku povedla, byla v době svého vzniku šlágrem, avšak byla by zajímavější, kdyby si Vávra před svým skonem vesele zanotoval… Lojzíkovi i Vilémovi by po přečtení možná vypadla čidla zraku z důlků… ;o)

Romance z Moravy aneb Vávrovo poslední blues

U pěšiny v poli
stojí boží muka
vždycky jak jdu kolem
kukačka mi kuká

Kukačka mi kuká
pár let do foroty
když já kráčím z šenku
z Hařilovy Lhoty

Z Hařilovy Lhoty
po cestě do mlýna
omamně mi voní
v luftu hnůj a hlína

V luftu hnůj a hlína
krásně sa dom vrací
zvlášť když ještě shůry
zpívaj k tomu ptáci

Zpívaj k tomu ptáci
a já su tak ščasné
když poslední ranní
bledá hvězda hasne

Bledá hvězda hasne
již stojím u vrátek
až sa trocha vyspím
budu světit svátek

Budu světit svátek
i s Maryšou svojí
s níž mě nadosmrti
stůl i lože pojí

Stůl i lože pojí
ona blbě krafe
při tom jak mi vaří
to své divné kafe

To své divné kafe
od žida bez pěny
není divu že su
z toho otrávený

(c) guy

Další neméně podařená díla guye najdete tady.

0 komentářů u „Romance z Moravy aneb Vávrovo poslední blues“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *