Minimální základ daně

Jste fyzická osoba, podáváte daňové přiznání k dani z příjmů typu B a nevíte, zda se na vás vztahuje ustanovení zákona o daních z příjmu o minimálním základu daně (někdy je nesprávně používám termín „minimální daň“)? Je možné, že se děsíte zbytečně… ;o)

V poslední době se na mne s hrůzou v oku obracejí přátelé a známí a ptají se, zda musí zaplatit daň z tzv. minimálního základu daně. Pokusím se co nejsrozumitelněji vysvětlit, na koho se ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů vztahuje.

Minimální základ daně musí ve svém daňovém přiznání respektovat poplatník (tj. ten, kdo musí ze svých příjmů zaplatit daň) s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a),  b)  nebo c), tj. např. ten kdo vlastní platný živnostenský list, má příjmy ze zemědělství, lesního a vodního hospodářství nebo příjmy z jiného podnikání.

Minimální základ daně musí činit 50 % součinu všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období (tj. nyní jde o rok 2002 a částku 15 711 Kč), přepočítacího koeficientu (pro rok 2002 činí 1,0717) a počtu kalendářních měsíců, v nichž poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Pokud jste v roce 2004 podnikali celý rok a nevztahují se na vás výjimky, musíte mít minimální základ daně 101 000 Kč. Jen pro zajímavost uvádím, že za zdaňovací období 2005 bude minimální základ daně ve výši 107 300 Kč.

Minimální základ daně nelze snížit o položky odčitatelné od základu daně uvedené v  § 34 (například daňovou ztrátu – budete muset počkat na období, v němž budete mít základ daně vyšší než minimální daň  pak lze ztrátu odečíst). Minimální základ daně se však snižuje o nezdanitelné položky uvedené v § 15 (základní nezdanitelné minimum, odpočet na vyživované dítě, hodnota darů  sem patří i bezpříspěvkové dárcovství krve, odečet úroků z hypotéčního úvěru, částek zaplacených na penzijní připojištění nebo životní pojištění atd.).

Naštěstí zákon připouští pár výjímek. Mininální základ daně z příjmů se nevztahuje na poplatníky ve zdaňovacím období:
– ve kterém zahájili nebo ukončili podnikatelskou činnost,
– bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájili podnikatelskou činnost.

Dále se nevztahuje na poplatníky,
– kterým byla stanovena daň paušální částkou,
– kterým náležel rodičovský příspěvek (a to i po část zdaňovacího období),
– kterým náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období,
– kteří pobírají starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,
– kteří na počátku zdaňovacího období nedovršili věk 26 let a kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
– kteří ve zdaňovacím období podají daňové přiznání podle § 38gb (prohlášení nebo zrušení konkursu) a kteří do konce téhož zdaňovacího období neukončili podnikatelskou činnost,
– kteří mají ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b (např. zaměstnavatelé pracovníků se zdravotním postižením).

Pokud jste současně zaměstnancem, máte-li například příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy, sečtete všechny dílčí základy daně a ty porovnáte s minimálním základem daně. Pokud celkový základ daně bude vyšší než 101 tisíc Kč, ustanovení o minimálním základu daně se na vás nevztahuje.

Příklady

1) Jste zaměstnanec a současně podnikáte. V roce 2004 jste měl dílčí základ daně podle § 6 (příjmy ze zaměstnání) 190 000 Kč, dílčí základ daně příjmů z podnikání je 50 000 Kč. Celkový základ daně činí 240 000 Kč, ustanovení o minimálním základu daně se nepoužije. Od základu daně odečtete nezdanitelné částky podle § 15 zákona.

2) Příjmy ze zaměstnání za rok 2004 činí 80 000 Kč, v podnikání jste vykázal ztrátu 30 000 Kč. Základ daně je 80 000 Kč (z příjmů ze zaměstnání nelze ztrátu odečíst, uplatnit ji lze jen u příjmů z podnikání). Do daňového přiznání uvedete částku 101 000, od níž odečtete nezdanitelné částky podle § 15 zákona. Ztrátu ve výši 30 000 Kč můžete odečíst v následujících letech (2005  2009), pokud budete mít dostatečný základ daně.

3) Příjmy ze zaměstnání za rok 2004 jste měli 80 000 Kč, příjmy z podnikání činí 19 000 Kč. Základ daně je 99 000 Kč, do daňového přiznání uvedete minimální základ daně a od něho odečtete nezdanitelné částky podle § 15 zákona.

4) V roce 2004 jste zahájili podnikání, dílčí základ daně činí 10 000 Kč. Dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) je 20 000 Kč. Minimální základ daně se na vás nevztahuje, jako základ daně uvedete 30 000 Kč a od základu odečtete nezdanitelné částky podle § 15 zákona.

5) Jste starobní důchodce, přivyděláváte si na živnostenský list jako instalatér. Dílčí základ daně příjmů z podnikání je 18 000 Kč. Minimální základ daně se na vás nevztahuje, jako základ daně uvedete 18 000 Kč.

Minimálnímu základu daně se můžete elegantně vyhnout! Jakmile totiž na řádku č. 37 uvedete částku alespoň o jednu korunu vyšší, můžete si od základu daně odečíst daňovou ztrátu vzniklou v minulých obdobích. Vyplatí se tudíž neuplatnění některých daňových výdajů, případně můžete přerušit odpisování hmotného majetku.

Příklad

Příjmy podle § 7  256 100 Kč, výdaje podle § 7 – 156 600 Kč, příjmy podle § 8  198 Kč. Dílčí základ daně (ř. 37) – 99 698 Kč. Poplatník vykázal v roce 2002 daňovou ztrátu ve výši 25 000 Kč.

Na poplatníka se vztahuje minimální základ daně, státu by měl tudíž odvést (po odečtení nezdanitelného minima) daň z příjmu v částce 9 435 Kč. Poplatník se rozhodl, že částku 1 500 Kč za nákup kancelářských potřeb zařadí do kolonky osobní spotřeba. Dílčí základ daně tím upravil na 101 198. Minimální základ daně se na něho již nevztahuje. Když uplatní celou ztrátu z roku 2002, zaplatí daň v částce 5 715 Kč. Sociální a zdravotní pojištění zůstává ve stejné výši.

Pokud by tuto úpravu neprovedl a měl by v roce 2005 dílčí základ daně 145 000 Kč, z něhož by teprve odečetl vyměřenou ztrátu, zaplatil by za rok 2005 12 285 Kč. Za oba roky by odvedl daň ve výši 21 720 Kč. Bude-li postupvat navrženým způsobem, zaplatí za rok 2005 16 035 Kč, za oba roky 21 750 Kč. Státu odvede poplatník zhruba stejnou částku, může si ale daňovou povinnost o rok „posunout“.

Navrhovaná úprava se vyplatí pouze v případě, že se po oba roky udržíte v nejnižším daňovém pásmu, tj. daň činí 15 %. Jestliže očekáváte v letošním roce „tučnější“ příjmy, nemá navrhovaný fígl smysl.