Život holčičky se rapidně změní ve chvíli, kdy se v jejích rukou ocitne první milostné psaníčko. Tím okamžikem se totiž z bezstarostného dítěte stává slečna. Zatímco matky jsou většinou prvním erotickým úspěchem své dcery potěšeny, otcové začínají na střechách budovat kulometná hnízda, aby případné nápadníky včas odehnali. S Kačabou se tato proměna odehrála před necelými třemi roky…
8. 10. 2002 / úterý
Spolužačky dnes přišly navštívit nemocnou Káťu. Asi půl hodiny se v obýváku čemusi přiblble pochechtávaly a potom jí předaly kus papíru.
„Tohle ti posílá Patrik. Máš si to přečíst.“
„To je vůl!“ vykřikla Kačaba mocným hlasem, když přelouskala text. Pak mi psaníčko přinesla do kuchyně, kde jsem myla nádobí.
„Mami, přečti si to,“ řekla a blaženě se usmála.
Utřela jsem si ruce do zástěry a rychle jsem očima přelétla pár řádků napsaných kostrbatým písmem.
„Mám dojem, že si ten pacholek z tebe dělá legraci,“ konstatovala jsem vážně. Na listu vytrženém ze školního sešitu totiž mimo jiné stálo:
Ty jsi taková milá, vtipná, hezká, plochá – promiň, všim jsem si, že máš už docela velký prsa.
„Já bych řekla, že nedělá,“ oponovala mi. „Ve škole se kolem mě pořád motá a dal mi dokonce kousnout svačiny. A je docela hezkej,“ pravila a zasněně se podívala na umyté hrníčky.
„No, nevím,“ odvětila jsem, „já bych to nebrala tak vážně.“
„Ty mi závidíš,“ vyhrkla, „protože si už dlouho žádnej zamilovanej dopis nedostala!“
Musela jsem si přiznat, že má pravdu. Takhle hezky už mi minimálně tři sta let nikdo lásku nevyznal…
18. 10. 2002 / pátek
„Ten vepřohlav si ze mě fakt dělal srandu, měla jsi pravdu,“ pravila Kačaba, když se vrátila ze školy a zamračila se.
Nechápala jsem, o čem mluví.
„Mami, přeci ten řiťopich,“ řekla s důrazem na poslední slovo.
Pokrčila jsem rameny. „Jakej řiťopich?“
„Přece ten jak mi psal ty milostný dopisy!“ povzdechla si.
Konečně jsem byla doma. „Vždyť jsem ti říkala, že si z tebe dělá dobrej den,“ opáčila jsem, „kdyby ti chtěl vyznávat lásku, tak ti nebude psaníčka posílat po holkách a navíc nebude kvákat takový blbosti.“
Podívala se na mě. „Mamušo, ty už máš s chlapama svoje zkušenosti. Ale uvědom si, že já teprve začínám!“
Ten milostnej dopis nemá chybu! :-)))
dcery a rodičovéad rodiče dcer – můj známý má čtyři dcery. Tři už věku pubertálního, čtvrtá zatím ještě "tahá kačera". Když na to přijde řeč, dobíráme si ho, že by si měl založit sňatkovou kancelář – základní kapitál už má.Na to vždy jen ponuře odpovídá, že už kulovnici shání a zahradu zaminuje co nejdřív. ;D
HankaMoc se mi libi. 🙂
HankaMoc se mi libi. 🙂
To muj otec se neustále tesi, az pry vyletim z hnizada. Ze si zacne konecne uzivat zivota 🙂
Tak takovej líbesbríf bych nesfoukl. A když, tak bych nevěřil, že by se na to ta dotyčná chytla…
No, jo… teenageři :o)Taky jsem se jeden čas motal kolem nějaké patnáctky – šestnáctky. Její otec mě sice vítal s úsměvem, ale když se mnou chtěla někam vyrazit, následoval dlouhý výslech a málem jí nepustil :o). A to jsem byl pěkně prosím "jen" kamarád.
Jojo …... nejen otcove ale i rodni bratri stoji na strazi… a kdyz se nejaky nevhodny dotera ukaze… je treba tvrde zakrocit ;-))) …. no prece svoji milovanou (otravnou,drzou, rozmazlenou), mladsi setricku nencham nekomu napospas. ;-))))
Klárko já tebe miluju hodně moc strašněTento vzkaz tehdy 17leté dceři se objevil jednoho rána na protější zídce. Na mou otázku, jde-li o absolventa zvláštní školy odpověděla záporně. Byl to cizinec a za dva měsíce se za něj dcera vdává… v Británii (naštěstí:)
ad cizinecTo je dobrý, čmárá nám tu po zdech a pak uteče do Anglie… :o)
PsaníčkoVyřiď Kačabě, že jí strašně miluji.
taky něcoTo já jsem v první třídě taky dostala dojemný psaníčko:Miluješ mě? Zakroužkuj: ANO – NE
kto toto písal?
Ptakopysku…… tato epizoda je vyškubnuta z mého téměř intimního deňýčku, který jsem pod názvem "Co mi uplynulý týden vzal" víc jak tři roky každý den ťukala do klávesnice. ;o)Celý archiv je tady: http://www.volny.cz…ipe/arden.htm